Recyklování nejrůznějšího zboží bývalo donedávna považováno za nutnost lidí z nižších sociálních vrstev. Bylo například normální, že si maminky vyměňovaly oblečení, ze kterého děti vyrostly, protože jim přišlo škoda kupovat drahé, nové, které bude za pár měsíců už zase malé. Studenti chodili do secondhandů, protože si tam vybrali za pakatel zajímavé módní kousky. Ovšem nyní se nakupování z druhé ruky věnují i lidé, kteří na tom vůbec finančně špatně nejsou. Dělají to, protože je to prostě baví a mají dobrý pocit, že dělají něco pro ekologii. Odmítají totiž nakupovat hromady nekvalitního oblečení z obchodních řetězců a podporovat obrovský byznys ničící naši planetu. Jenže trend se zdaleka netýká jen módy.

„Lidé jsou rádi, když věc udělá radost někomu dalšímu a místo, aby skončila v odpadu, ještě slouží,“ říká Kristýna Hladíková z knižního secondhandu Knihobot. Právě knihy jsou nyní velmi častým předmětem recyklace.

„Nedávno jsem odnesla hromady knih do antikvariátu. Sice jsem za ně nedostala závratnou sumu, spíše jen symbolickou, ale měla jsem radost, když jsem viděla, že si nějaký mladý kluk hned začal mými knihami se zájmem prohrabovat. No a za těch pár korun jsem si mohla dopřát kafe s kamarádkou, nakoupila jsem si dobré sýry, dala i lahvinku vína. Obvykle za takové věci moc neutrácím, s penzí vyjdu jen tak tak, takže si na radůstky občas přivydělám prodejem něčeho, co už nepotřebuju,“ říká dvaaosmdesátiletá Milada, která žije sama v nájemním bytě a z penze moc neušetří.

„Jednou z motivací jsou pro mnoho lidí peníze. Nákupem z druhé ruky ušetříte desítky procent z původní ceny a často získáte kvalitní věci, které byste si jinak nemohli dopřát,“ říká Kristýna Hladíková.

Lidé velmi často obchodují s použitým oblečením. Snad každý byl někdy v secondhandu a pokud někdo tvrdí, že ne, je dost možné, že mu to připadá pod úroveň a nechce to přiznat. Škoda, právě takzvané sekáče jsou oblíbeným rejdištěm žen, které se v módě vyznají a raději si koupí kvalitní kašmírový svetr z druhé ruky než laciný umělohmotný v módním řetězci. Na internetu v poslední době vzniklo mnoho platforem, na kterých se obnošené věci prodávají a některé se přímo specializují na luxusní zboží. Takže ceny jsou na nich mnohonásobně vyšší, než u zboží naprosto nového. Přesto je mnohé ženy vyhledávají.

„Nedávno jsem  koupila v sekáči kabátek značky, která bývá nesmírně drahá. Bylo mi jasné, že jde o kvalitní kus. Málo nošený, čistá vlna, krásné knoflíky. Koupila jsem ho, i když mi byl velký. Dala jsem ho mámě, která se v módě moc neorientuje, nicméně řekla, že tak krásný kabát ještě nikdy neměla. Sluší jí, dělá jí radost. A přitom stál čtyři stovky,“ vypráví studentka Martina, která v posledních letech nakupuje zásadně použité věci.

Recyklují se nejen knihy a oblečení, ale také elektronika nebo třeba květiny. Na internetu existují komunity, ve kterých se klidně dá vyměnit určitý druh rostliny za jinou nebo ji prostě prodat. Vzrostlé fíkovníky se klidně prodávají za tisícovku. Přitom mnozí lidé takový fíkovník po babičce, klidně nechají stát u popelnic. Velmi v kurzu je obchodování s použitým nábytkem. Není třeba si představovat, že je zájem o historické vzácné kousky. Mnohdy je velmi žádaným zbožím třeba nábytek z šedesátých či sedmdesátých let, tedy věci, které nám připadají naprosto obyčejné, nezajímavé.

Zkrátka, není nic špatného na tom, občas nějaký ten bazar či secondhand navštívit a něco tam nabídnout. Nebo si projíždět internet, kde se nyní s použitými věcmi obchoduje ve svižném rytmu. Samozřejmě je nutné číst si recenze a dát si pozor na podvodníky.

Každopádně je ale dobré vědět, že to, za co se dříve někteří lidé tak trochu styděli, je nyní trendem. Recyklují studenti, mladé rodiny, střední třída i senioři. Někteří proto, že na tom nejsou finančně nejlépe, jiní proto, že takto nacházejí zajímavé zboží, jiní proto, že je to prostě baví.