Co vám včil povidám, to se stalo dávno, za staréch a ešče staršich času, gdy se po světě tólali čerti, raraši a pekelnici, gdy málokerá dědina měla svoje méno, ale už se lidi pomále přestávali tech pekelniku báť a zaháněli ich od svéch chalup.
O přihodě, gdy lidi hnali čerta po Hané, se vykládá dlóho a dlóho, a včil se o ni dozvite aj vy. A nezapomeňte to povědeť svojem vnukom, ešli ich máte, nebo budete měť.
Hanáčti sedláci sekli obili na břehu Moravy. Jeden z nich zešel k vodě, aby si ji trochu dolil do krbika. Tady uviděl čerta, aj se ho pořádně lekl, keré si nachytal v řice raky a cpal si ich do chřtána. Hneď volá na ostatní: Chlapi pote honem sem! Je tu čert! A raka dávi! Raka dávi! Ženci přibihali s kosama, hrabjama a vidlama a hneď se vrhli na čerta. Ten ale na nic nečekal. Praščil rakama a utikal, až se mu za kopytem prášelo. Zófalé pekelnik v sósedni osadě uviděl koně, zapřiženy do voza. Hneď se po nich sápal, trhal opraťama a hleděl, jak by ich vypřihl. Ale už je tu koči: Né, né na koně, nic, ty nezdaro! Koni se ti zachtělo?! Ale už tahni potvoro škaredá! A dlóhym bičem švihá čerta. Ten prchá před velkó tlupó žencu, sedláku a podomku. Všeci se za nim ženó, každé by ho chtěl přetahnóť po řbetě. Ale najednó čert zmizel! Rozhližijó se, hledajó v chrásti, v šáši kolem vody, ale pekelnik nigde.
Ale přece. Lojza už volá: Tady je! Pote sem všeci! Tu čapi! Za dubem! A mláti raracha po lebeni aj zádiskách hrabjama, až toporo praská. Zas musí čertisko utikať před kosama a vidlama. Sem tam chytne nejakó ranu a tož vřešči a skohéká: Bolelo moc! To bolelo moc!
Přece jenom se mu podařelo utycť. Do kopca je rychléši, a tož se hneď za nim zkóši zavrtať do zeme a trefiť do pekla. Ale prvni je na kopcu Jožka a ten volá na ostatni: Čert toď ryje! Čert toď ryje! A pchá satana vidlama, až z něho pára vycházi. Popchany čertisko řve a vyje a utiká tak rychlo, že zmoženi chlapi mu už nestačijó. Smiřujó se z nezdarem a vracijó se dom.
Aby zahnali žižeň a ónavu, stavili se v krčmě. Napájijó se pivem a zahánijó zlosť. No, vypili teho zatraceně moc. Hospocké piše na tabulku dluhy a chlapi nařikajó, jaké to byl dneska na teho čerta drahé lov!
Dyž pojedete z Tovačova do Olomóca, třeba jenom prstem po mapě, všecky tyto dědiny potkáte. Pěkně jednu za druhó:
Rakodavy, Nenakonice, Dub, Tučapy, Bolelouc, Čertoryje, Drahlov.
(Psany kojeckó hanáčtinó, fotografie pod článkem: Rosrislav Mraček)
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Procházím uličkami města, které jsem si, právě tak jako před…
Nelahozeveský venkovský fotbal, to byla kdysi paráda. Říkalo se…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
