K zábavnému přechylování mě inspirovala otázka v televizní soutěži Kde domov můj na 1. pád množného čísla slova koala. S překvapením jsem se dozvěděla, stejně jako moderátor a soutěžící, že odpověď zní „koalové“, neboť koala je rodu mužského. A protože si ráda hraji s češtinou, začala jsem si vymýšlet protějšky k pojmenováním zvířat – rodu mužského i ženského. Abych se ještě víc pobavila, tvořila jsem k nim krátké veršíky. Snad vás také pobaví. Budu ráda, připojíte-li své nápady.

antilopa – antilopák

Antilopák s antilopou

vesele si s drnem kopou.

had – hadice

Za hadicí had se plazí,

po cestě i nízkým mlázím.

havran – havranka

Havran spolu s havrankou

přejedl se pohankou.

káně – kaňák

Káně pláchla kaňákovi –

zda se vrátí, kdopak to ví?

kapr – kapřice

Kapr s malou kapřicí

plují zvolna Lužnicí.

koala – koalka

Před koalou koalka

chodí klidně v nedbalkách.

krab – krabice

Krab a jeho krabice

užívaj si velice.

lama – lamák

Lama a lamák

sežrali slamák.

mýval – mývalka

Mýval místo s mývalkou

randí se svou bývalkou.

netopýr – netopýrka

Netopýr a netopýrka

létají, ač nemaj pírka.

panda – pand

Panda šplhá ve větvích,

zdola slyší pandův smích.

panter – panterka

Panterovi panterka

je vždy věrná partnerka.

sob – sobice

Sobovi malá sobice

líbí se ze všech nejvíce.

sova – sovák

Pro svou sovu sovák

fešácky se ohák.

surikata – surikat

Surikata je na stráži,

surikat lovit vyráží.

sýkorka – sýkorák

Od sýkorky sýkorák

dostal křídlem přes zobák.

šnek – šnečka

Šnek a malá šnečka

zimu dobře přečká.

štika – štikáč

Štika honí štikáče,

je jí při tom do pláče.

tučňák – tučňačka

Tučňák má pro svou tučňačku

malou rybu v zobáčku.

vydra – vydrák

Vydra koulí očima,

vydrák si jí nevšímá.

želva – želvák

Želva v parádním krunýři

celou noc s želvákem prohýří.

žirafa – žiraf

Žirafu žiraf

do krku neraf.

žížala – žížalák

Žížalák a žížala

znají se už odmala.

Ilustrační foto: https://pixabay.com