Facebookové nebo instagramové matky. Tak jsou nazývány ženy, jejichž součástí života se stalo sdílení fotek dětí, popis jejich života a neustálé porovnávání se s ostatními maminkami. Patří k němu i časté vyjadřování svých názorů, komentování těch ostatních a hlavně přesvědčení: jsem nejlepší matka na světě a vy ostatní děláte vše úplně špatně.

„Nedávno jsem strávila den u své snachy. Je na mateřské, ale dostala šanci si jednorázově přivydělat zpracováním jednoho průzkumu, tak jsem hlídala malou, aby měla čas na práci,“ vypráví třiašedesátiletá Anna. „Nechtěla jsem ji rušit, brala jsem malou ven, pak jsme si hrály v kuchyni. Když jsem se potřebovala něco zeptat, zašla jsem za snachou do pokoje a viděla jsem, že nepracuje, ale kouká na sociální sítě. Pak jsem se večer v klidu podívala na její Facebook a Instagram. Za den tam dala několik příspěvků o tom, jak nestíhá, jak si ten den nestihla ani vypít kafe. Pak tam rozebírala s dalšími matkami, zda je vhodné dávat do kávy odstříkané mateřské mléko. Tlachaly o naprostých dalších pitomostech. K tomu ještě zveřejnila několik příšerně stylizovaných fotek s dcerkou. Kde na to bere čas? Já myslela, že potřebuje klid a čas k práci a ona mezitím dělá takové blbosti. Je na sociálních sítích nepřetržitě, syn říkal, že je sjíždí dlouho do noci,“ tvrdí Anna.

Podle psychologů jsou právě matky na mateřské velmi ohrožené závislostí na internetu. I když jde o těžko definovatelný pojem, právě tato kategorie žen tráví na sociálních sítích nejvíce času. Když Masarykova univerzita v Brně dělala studii mapující, jak se změnila podoba mateřství, došla k závěru, že dnešní mámy malých dětí více pracují, více se dělí o chod domácnosti s muži, pokud to srovnáme s generacemi dřívějšími. Největší změna je v tom, že mnoho času tráví na sociálních sítích. To se samozřejmě srovnávat nedá, protože dříve ženy takovou možnost zábavy neměly. Pozoruhodné však je, kolik času mu nynější mámy věnují.

„Právě mladé matky se nechávají silně ovlivňovat a podléhají současnému tlaku na dokonalost,“ uvedla profesorka psychologie Sarah Sullivanová z Univerzity v Chicagu, která zkoumala vliv internetu na matky. „Hledají ve virtuálním prostoru ocenění, cítí potřebu se srovnávat, radit si. Proto zahlcují sociální sítě fotkami dětí, stylizují různé sitauce, mají potřebu vytvářet iluzi, že jejich život je dokonalý a zároveň si přitom stěžují, že nestíhají, že jsou vyčerpané. Ve srovnání s předchozími generacemi, však mají mnohem více času. Moderní technika různé domácí spotřebiče jim přece nesmírně ulehčily život ve srovnání s jejich matkami či babičkami,“ tvrdí Sullivanová.

Právě srovnávání života současných žen na mateřské s jejich maminkami a babičkami vyvolává v rodinách humorné situace.

„Koukal jsem jako blázen, když mi dcera ukázala, jak se vnučka prezentuje na internetu. Jednak na těch fotkách vypadá jinak než ve skutečnosti. Furt tam fotí svou malinkou dcerku, všude má růžová srdíčka, nafukovací balónky a tuny plyšáků. A neustále tam píše, jak je náročné být matkou, jak si ani nestíhá nechat udělat nehty a zajít ke kadeřnici. Má myčku, pračku, sušičku, lednici s mrazákem, do kterého by se vešel slon, auto. My prali plínky ve vaně a sušili je za oknem, na nákup jsme chodili každý den pěšky a sehnat něco poživatelného byla fuška, takže jsme k tomu ještě měli zeleninovou zahradu. Časově a fyzicky byla kdysi péči o domácnost a děti stokrát náročnější než je nyní. Moje žena se pořádně nadřela, i když jsem se snažil pomáhat. Život mé vnučky je procházka růžovým sadem a ona ještě skuhrá a řeší hlouposti,“ tvrdí osmasedmdesátiletý Jindřich.

„Mami, takhle ho neber. Musíš ho nosit na tygříka.“

„Cože?“

„Chyť ho takhle, na tygříka.“

„Co to znamená? Odjakživa jsem děcka nosila takhle. Tebe, bráchu…“

„No ale my to děláme jinak.“

„A jak jsi na to přišla?“

„Takhle to doporučuje jedna influencerka, takhle to prostě dělá každý.“

Potíž je v tom, že starší generace někdy odmítá připustit možnost, že by si mladé ženy mohly prostřednictvím sociálních sítí sdělovat i informace užitečné. A také v tom, že si mnozí myslí, že správné je vše, co se dělalo dříve. Když se tento postoj střetne s postojem, že naopak dobré je jen to, co někdo napsal na Facebooku či Instagramu, malér je na světě. Každopádně by každý, komu je nad čtyřicet, měl počítat s tím, že typická facebooková matka, vždy bude věřit více tomu, co někdo napsal ve virtuálním prostoru, než tomu, co jí říká babička nebo máma, které vychovaly několik dětí. S tím je fakt třeba počítat a když to pak tak není, člověk je příjemně překvapen, což je vždy lepší, než být zklamán a zaskočen.

„Vlastně se těm mladým mámám nedivím. Pro ženu, která pracovala a žila aktivní život, je mateřská skok do izolace. Dříve si maminky povídaly na dětských hřištích a pískovištích, nyní jim k tomu slouží internet. Pro mnohé je to spojení se světem, najdou tam komunitu žen řešících podobné problémy. Pokud dokážou zachovat zdravou míru mezi normálním životem a tím virtuálním, není to na škodu, naopak,“ říká terapeutka Jana Novotná.

Je to tak, ale těžko tomu uvěří například paní Lída, která se nedávno podívala na Instagram své dcery a líčí to takto: „Mladí se stále hádají. Jsem z toho zoufalá, mám strach, aby se nerozvedli. Mají malou holčičku, ta by to odnesla nejvíc. Nechápu, co se u nich děje, ale mají velkou hypotéku, obrovské výdaje a stále jsou nespokojení. Nedávno jsem koukla na Instagram dcery. Měla tam převážně fotky z dovolených, na kterých se s zetěm líbají, objímají malou a u každé bylo napsáno Happy family.