Narozením vnoučat se mnohým z nás život podbarvil svítivou září nepopsatelného štěstí a naplnění, s přijetím nové role se nabízely otázky: Jakou já budu babičkou či dědečkem? Umím si ještě hrát? Mám co vnoučátkům nabídnout?
Budou vůbec moje vnoučata o čas se mnou strávený usilovat? Budu je umět bezpečně pohlídat, usměrnit?
Když jsou vnoučátka v peřince, stačí jim zpívat, tišit je, kolébat. K ježdění s moderním kočárkem po chodnících je dostačující řidičák skupiny B, výhodou jsou ramena a drzá kuráž pro souboje s koloběžkami, k dobru je i bystrá mysl pro řešení špagátových hlavolamů v případě, že vám roztomilý pejsek uštrikuje z vodítka kolem koleček šálu. Příprava umělého mléka též není problém, nějaký ten šejkr se doma vždy najde. Toto období je tedy pro hlídací babičku/dědečka nenáročné. Stresorem může být pouze obava, že to maličké nebude klidně spát, neboť jej tyranizují bloudivé bublinky ve střevech, anebo že si ublinkne a nedopatřením vdechne kus zvratku (mohlo by se udusit), anebo že rostoucí zub právě spustí nekonečné bolestné moldánky, které se nám nepodaří zastavit.
Když se však vnoučátka rozchodí a spouštěčem k dosažení umanutého cíle je bezbřehá zvědavost, hlídání už není takovou zívačkou. Nešikovnost dítěte se snoubí s nově získanými pohybovými koordinacemi a často překvapí, tu padající čínskou vázou, jejíž střepy by asi nebyly tím správným předmětem ke hraní, tu rozlitým olejem z příslušné karafy, kterou svou neohrabaností mrňous převrhl, když se vkradl do skříňky se zásobami a dlažbu v kuchyni tak přeměnil na krásné hladce blýskavé kluziště, anebo ve vlasech vypatlanou indulonou, jejíž tubu zřejmě v domnění, že jde o šampon, dítko marným pokusem o pěnu nešikovnými ručenkami roztíralo po celé hlavě. Ke zvládnutí tohoto druhu hlídání vnoučátek je potřeba bezbřehý nadhled a trpělivost, kterým disponuje tetička Růženka, která daleko široko v naší ulici naslouchá steskům nejedné zoufalé hlídací babičky: „Růžo, představ si, jen jsem se otočila, už mi malý zdrhl s miskou jídla! ... no, kam? ... za psem! Nachytala jsem toho našeho kluka v místě, kde obvykle žere náš pes, oba si hleděli své misky, pes tak nějak přirozeně, ale malý se opičil, šel na kolena a v podporu klečmo jedl naservírovanou rajskou s kolínky psím způsobem - co ti budu povídat, rajská byla všude, kolínka ještě dál a malý byl rajsky zapatlaný jako indián z Polynésie“.
Když se vnoučátka rozmluví, to už je vyšší level, jsou z nich velcí parťáci, tedy jde o hlídání vykreslujících se individualit, které si velmi jasně a výrazně umí o své říci. Ať směrem k dosažení čehokoliv, anebo k odmítání čehokoliv. Strategie a používání různých přesvědčovacích lstí si od babičky/dědečka žádá sofistikovanost a je to někdy dosti únavné. Rodič by nežádané chování ratolesti řešil po třetím varování lepákem za ucho, ale laskavá babička/dědeček? Kdepak, u nich se nekázeň podrobí analýze způsobem rozsáhlého vysvětlování a vysvětluje se, vysvětluje se, vysvětluje se. A odměnou za to se vám dostane od rodičů poděkování: „Babi/dědo, příliš jim vše vysvětluješ, děti jsou z tebe unavené, nepoberou to!“, čímž si udělají super alibi pro svá rychlá jednání ručmo.
Docela céres při hlídání nastane, když se o slovo přihlásí velcí konkurenti (nepřátelé) hlídacích babiček/dědečků. Mám na mysli mobily, případně počítače. Souhlasíte? Jak to udělat, aby se tito konkurenti alespoň v době hlídání transformovali z pohledu vnoučat také do jejich nepřátel? Jak předcházet následným pocitům provinění, že nedopřejeme svým milovaným vnoučátkům jejich oblíbenou činnost. Rozpačitý příběh k tématu si vyslechla nám již známá tetička: „Růžo, já jsem dnes grogy. Hlídala jsem zvěř. Dnes je nic nebavilo, nic je nenadchlo, u žádné činnosti vnoučátka nevydržela, jen poletovala, jančila, vynucovala si mobil, který jsem statečně odpírala, o což mne jejich rodiče poprosili. Snažila jsem se dodržet přání rodičů a nepodrazit jejich autoritu, ale více a více jsem se dostávala do nesnází, žádný argument nefungoval, naopak, spouštěl pláč a vztek, ta zatracená placka mi vše kazila, najednou jsem byla zlou a hnusnou babkou. Snažila jsem se nejprve vyjednávat, obchodovat, posléze úklid hraček směnit za krátkou pohádku čtenou z knihy, ale to byla bláhovost. Vnoučata už zcela rozzuřená trvala na svém, chtěla si listovat jen a jen v mobilu. S přísným zamračením jsem mobil uschovala a vysvětlovala, jak to kazí očička, že je nezdravé to modré, vábivé světlo, kterým jsou z displeje ozařována, že tedy půjdeme na hřiště, a slibovala jsem jako jezinka, že maminka s tatínkem pak hru s telefonem jistě dovolí, ale bylo to o hrachu a stěně a vše končilo slzavým údolím s voláním po mámě. Ze situace jsem vybruslila „tajnou“ nabídkou oblíbené kinderčokolády, neboť pravda, láska prochází žaludkem. V mžiku byl klid, ticho, jen těkající oči. Ovšem - selhala jsem. Koupila jsem si jejich lásku za čokoládu a porušila jsem slib rodičovstvu, který spočíval v tom, abych jim nedávala sladkosti.“
„Netrap se tím piďi spiklenectvím, buď ráda, že jsi vnoučata uhlídala a že se nezabila!“, povzbudila tetička Růža roztrpčenou babičku, ačkoliv také hodnotila podání čokolády jako malé podrývání autority rodičů, a pokračovala: „určitě jsi zůstala nejdražší, laskavou, milovanou babičkou, ono teprve bude hůř! V pubertě tě vnoučata možná nepustí ani do pokoje, z vlasových kreací a mnohonásobně propíchaných uší, kérek a děr v oblečení budeš kolabovat. Povídání si s nimi se ztenčí na „čau babí/dědó“, v transu tančící výrostci hodí k tobě tak akorát otočku, aby si od tebe převzali mlsání obalené v eurové bankovce a odplachtí do víru svého snění, chichichi.“
Jó, babičkovství/dědečkovství, to bude ještě jedna velká sranda. A věřím, že bude úžasná a prospěje všem zúčastněným. Čert vezmi malé karamboly, pletichy a nepochopení se, v roli babičky/dědečka se zaslouženě budeme cítit užitečnými a milovanými. Tu báječnou roli nám prostě už nikdo neodpáře.
Pošlete odkaz na tento článek
Když jsme se ženou odešli do penze, rozhodli jsme se, že vezmeme…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Těšíte se, až přijedou vnoučata. Jenže najednou se chovají jinak…
Milá Irenko, od chvíle, kde jsme s našimi vnoučaty vyčistili…
JJ, nz, mmnt, pls… Zkratky ovládly řeč dětí a dospívajících.…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Zamilovali se ve vyšším věku. Našli parťáka, se kterým chtějí…
Vyzvednout ze školy. Odvézt na kroužek. Počkat a přivézt z kroužku…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Všechno co řekneme či uděláme, je špatné. Jídlo u nás není zdravé,…
Malý chlapec, dnešní terminologii diagnostikován jako hyperaktivní…
Kterou babičku máš raději? S kterým dědou je větší zábava? Kdo ti…
Přijeli příbuzní na chalupu v Beskydech s malou holčičkou. Kromě…
Na skoro poslední dny roku 2025 přijela dcera s vnučkou ze…
Starší lidé o mladých nyní často říkají, že jsou přecitlivělí, že…
Jak se mi to povedlo? Stačilo se jen dožít určitého věku,…
Když jsme kdysi stavěli dům, představovali jsme si, že se v něm…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
S odchodem do důchodu mi začal nový život. Po rozchodu s manželem…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Hájíte kila navíc, celulitidu nebo špatnou paměť tím, že…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Ministerstvo práce a sociáních věcí připravilo pod vedením Mariana…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři.…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Všechno zvládnou. Vždy jsou připravené pomoci druhým. Všichni na…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Pomoct příbuznému, který je ve finanční nouzi, je přirozená a…
„Tatínku, a jsou tady i žraloci?“ ptá se zvědavě holčička v jeho…
Na pátek 13. září připadá Mezinárodní den závětí, kdy si lidé po…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám.…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Když se syn ženil, byla jsem ráda, že si bere podnikavou,…
Legrácky, piškuntálie, fórky, sranda, švanda, psina, žert…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat.…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %