Vedle reklamních aktivit propagujících spotřební a průmyslové zboží, existovala za první republiky druhá velká reklamní oblast, týkající se prodeje knih, časopisů, novin, písniček a dalších nejrůznějších tiskovin. I dnes existuje skoro 300 nejrůznějších nakladatelských firem, vydávajících dětskou, náboženskou, odbornou, ekonomickou, esoterickou a školní literaturu. Za první republiky byla situace v tomto oboru podobná.

 J. Otta, F. Šimáček, J. R. Vilímek, V. Neubert, Družstevní práce, J. Hokr, Kvasnička-Hampl, Česká grafická unie, M. Nebeský, B. Stýblo, Hudební matice, Melantrich, B. Kočí, Ed. Grégr, E. Beaufort, A. R. Lauermann, Fr. Kodym a další a další. To je jen krátký výčet několika známějších nakladatelských firem. Od každé z nich mám doma nějakou knihu. Bohužel, reklamní materiály mám jen od některých. Velké nakladatelství Františka Kodyma je natolik zajímavé, že bude obsahem dvou dalších článků.

Neexistovala ovšem pouze nakladatelství pražská. Jedno z těch větších, mimopražských, se nacházelo v Moravské Ostravě.

 Ignatz Buchsbaum - knihkupec a nakladatel, Moravská Ostrava, Přívoz č. 104

Pozdější nakladatel Buchsbaum se narodil v Haliči v roce 1877, v dobře zajištěné židovské rodině, zabývající se prodejem stavebního dříví. Malý Ignatz se však rozhodl pro zcela jinou životní cestu. Po nejrůznějších životních peripetiích se Ignatz Buchsbaum po svatbě stěhuje do Ostravy, kde vlastní knihkupectví a také zakládá nakladatelství.

V období první republiky postupně rozšiřuje svůj podnik, který se stal druhým největším nakladatelstvím v Československu produkujících tzv. varia – slovníky, kuchařky, různé učebnice, pohlednice atd. Kromě tiskárny, nakladatelství, knihkupectví a papírnictví provozoval I. Buchsbaum také zásilkový obchod s knihami, dětskými stavebnicemi, hračkami a učebními pomůckami. Distribuoval i knihy rozličných zahraničních vydavatelství, zasílal je zájemcům poštou a také prodával ohromné množství tiskovin — novin, časopisů a pohlednic. Rovněž se zabýval tištěnou reklamou.

Ignatz Buchsbaum byl příkladný a poctivý podnikatel, který celý život tvrdě pracoval a jehož firma pomalu, ale jistě rostla k prosperitě. Rostla pomalu, protože celý život jednal poctivě. Vyrostla však v  jedno z  největších nakladatelství v  tehdejším Československu. Jeho celoživotní boj s depresí vyústil bohužel sebevraždou v roce 1937. V okupaci byl majetek firmy jako židovský zabaven a arizován dosazením německého vlastníka.

Buchsbaumovo nakladatelství nebylo ovšem v Ostravě jediné. Velice zajímavou knihu vydalo

Nakladatelství Ludvík Vašica, Mor. Ostrava, Slezskoostravská 17.

Velmi obsáhlá kniha má 374 stran a ve svém obsahu jde až do neuvěřitelných podrobností.

Podstatně menší firmou bylo Nakladatelství Gustav Förster, Jablonec nad Nisou 176.

Informace o této firmě se mi nepodařilo dohledat. Ale pravděpodobně se zabývala hlavně vydáváním jazykových příruček, zejména těch německo-českých.

A jsme v Praze.

Kouzelnickou výukou se zabývali Jaroslav a Vilém Götthansovi – První česká kouzelnická učebna a poradna, Praha-Smíchov.

Tak toto byl prosinec roku 1943. Co bylo dál s těmito „kouzelníky“, není vůbec jasné. Pravděpodobně zanikli, tak jako většina drobnějších firem, po znárodnění v roce 1948. Tuto útlou brožurku si otec zakoupil za 63,- Kč v prosinci roku 1943. Pokud si pamatuji, otec zrovna manuální zručností neoplýval a těžko by se naučil kouzlit. Zřejmě to měl být vánoční dárek.

Vydáváním jazykových příruček, nejrůznější beletrie a knih se zemědělskou tématikou se zabývalo i Zemědělské nakladatelství a knihkupectví A. Neubert, Hybernská 12, Praha.ybernská 12, Praha.

Nakladatel Adolf Neubert žil v letech 1882 – 1951. Jeho firma zanikla zřejmě po roce 1948.

Tento reklamní prospekt propaguje na své druhé straně historické romány JUDr. Emanuela Zítka. Vzletná adorace poměrně neznámého spisovatele mne docela pobavila. Dvě citace:

„Bez nadsázky lze říci, že Zítek nejvíce se přiblížil k velkým světovým vzorům: Scottovi, Dumasovi a Sienkiewiczovi.“

To je docela síla! A ještě jedna:

„Jako Jirásek a Winter, tak i Zítek patří do každé knihovny soukromé i obecní.“

Ponechám toto tvrzení raději bez komentáře. Napsat se může cokoli. I dnes. Pokud se ovšem s nabízeným produktem blíže neseznámíte, těžko budete dělat fundované závěry.

 Nemohu zde vynechat ani bankovní domy, různé loterie a pojišťovnictví. To byla a dosud i je, velice výnosná komerční aktivita.

Velice přehlednou informaci dávala zájemcům Občanská záložna na Malé straně. Cituji:

„Zaveďte si pravidelné střádání měsíční /týdenní/, budete překvapeni výsledky. Na přední straně otočením kola zjistíte si okamžitě výši částky, kterou si uspoříte při pravidelném ukládání za 10, 20 i 30 let.“

No, proč ne?

Štěstí postupuje skutečně „nezadržitelně“. No, nekup to, když leták tvrdí, že „polovina všech losů musí vyhráti“.

Na závěr této části jedna perlička. Volební leták krajského vedení mladých národních socialistů v Praze. Jedná se o parlamentní volby 26. května 1946.

Vítězem voleb se tehdy stala  Komunistická strana Československa, následovaná  Československou stranou národně socialistickou,  Československou stranou lidovou, Demokratickou stranou, Československou sociální demokracií a třemi menšími slovenskými stranami. Bližší o těchto volbách vám řekne naše moudrá Wiki.

Zajímavá jsou na letáku ta hesla. Jen pro ilustraci:

„Republice osud jistý

připravují komunisti.

O národě ryčné fráze

lepí se po celé Praze:

a chudák národ

je z toho marod.

Že vás nechtí, že vás znají?

Tak se skryjte v kompartaji!“

 Další díly budou pokračovat po malé poetické přestávce!