Padají silné fráze typu „prohlubování chudoby seniorů“. Proti nim je další důchodkyně, 91letá řídička, svatá: „Já si nenaříkám, ale každá koruna dobrá“, víc prostoru však nedostane.

Pár minut nato brečí další příspěvek s tématem „zdražování obědů“ nad samoživitelkou, dvě zaměstnání, tři děti. „Už loni její děti často do jídelny nechodily,“ dojí emoce autorka. Školní obědy zdraží asi o čtyři korun těsně nad 30 korun. S problémy se v příštím roce bude prý potýkat „střední vrstva obyvatel“, hrozí reportáž.

Ráno otevřu internet a v nabídce zpráv na mě vyskočí: „“Už nemůžu jít ani nakoupit.“

„Chudoba trápí tisíce seniorů“, brečí Český rozhlas a paní Božena z Písku. Celý život prý pracovala, 75letá, samoživitelka, dvě děti, důchod 7000 korun, za bydlení s poplatky 4500 korun, denní rozpočet 40 korun včetně léků. Děti jí pomoc nabízejí, nechce být přítěží. „“Myslím, že jim také zbývá málo“, říká s třasem v hlase.

A já si říkám, dost už! Proboha, co budou veřejnoprávní média vysílat v prosinci?!

Aby bylo jasno, nic proti nim nemám, stále je považuju za nejlepší zdroj informací v češtině a souhlasím se zvyšováním koncesionářského poplatku. Vysoká inflace a zdražování energií je ale zjevně zastihly nepřipravené. A místo, aby se snažily rychle zorientovat a šířit osvětu a optimismus, dělají laciný bulvár. Mimochodem – znám několik „starodůchodců“. Nikdo z nich, opakuji nikdo, si nestěžuje, někteří otevřeně řeknou, že finančně se tak dobře nikdy neměli.

Ale zpět k paní z Písku. Současný důchod 7000 korun je tedy hodně malý na celoživotní práci, až se mi nechce věřit, ale budiž. Bydlení s poplatky za 4500 korun jasně volá po příspěvku na bydlení, v orientační kalkulačce MPSV mi vyšlo 2400 korun. Asi byla autorka líná…

A věta „Nechce být přítěží dětí“? To je obrovské téma. Důchody stále více drtí evropské rozpočty. V Asii to řeší jinak – o rodiče se starají děti. I my máme v zákoně vyživovací povinnost dětí vůči rodičům. Jen se o tom nemluví. U nás je jaksi samozřejmé, že prarodiče často něco „vrazí“ dětem či vnoučatům a často se stydí, když jim na to důchod nestačí. Opačně je to téměř nepřestavitelné. Je čas o tom začít mluvit.

Mimochodem kalkulačka MPSV ukázala příspěvek pouze 140 Kč měsíčně, kdyby paní bydlela ve svém. Ideální řešení? Prodat byt s věcným břemenem na dožití. A žila by si jako nikdy. Další téma, které je aktuální, ale pominuté. Samozřejmě, třeba být ostražitý, vše dobře ošetřit. Přesně prostor pro média veřejné služby.

Zkrátím to. Nejen politici, ale i Česká televize a Český rozhlas musí místo pláče a hysterie šířit nyní osvětu a střízlivý optimismus. Jasně, že to dá víc práce než bulvární lkaní. A také notnou dávku optimismu, protože ať chceme nebo ne, jsme ve válce. Cesta k vítězství je přitom banálně lehká - stačí, aby blok s 20násobným hrubým domácím produktem snesl trochu nepohody a udržel podporu a dodávky zbraní. Jestli ji prohrajeme, dáme za pravdu všem, kteří hovoří o rozkladu a zahnívání Evropské unie a o rozmazlené evropské civilizaci neschopné uhájit si svou pozici ve světě. S dalekosáhlými důsledky.

Vladimír Matějovský,
autor je novinář zaměřující se na veřejné finance a finanční trhy (zveřejněno s jeho svolením)