Tak jsem konečně dostala pár fotek do počítače, pomohl mi s tím náš vnuk Honzík, protože od té doby, co nefotím, jsem už na vše dost těžkopádná. Přemýšlela jsem dlouho, který příběh, co jsem slyšela od rodičů, by se do této soutěže hodil. A zvítězil tento.
V našich rodinných fotkách jsme měli dost fotek, a opravdu nejvíce se mluvilo o mém pradědečkovi a jeho rodině. Nevím, proč právě v tomto příběhu figuroval hlavně muž, ale je fakt, že na tom asi bude něco pravdy, a to nechci nijak moji prababičku odsunout na druhou kolej. Měla jsem se již dříve věnovat příběhu, který zde chci napsat, ale pravda je, že člověk dochází většinou pozdě do děje dějin, když už vlastně není koho se na podrobnosti zeptat. Příběh je ověřený, i se v něm mohou objevit některé nejasnosti, ale myslím si, že to hlavní je, že píši to, co bude pravda.
Takže můj praděda s prababičkou měli čtyři dcery. Nejstarší Anna, další byla moje babička Marie a nakonec se jim narodila dvojčata, a to Barbora a Terezie. Já jsem se se všemi dobře znala, jen tu nejstarší Annu jsem nikdy nepoznala. Ta zemřela v 28 letech, pravděpodobně na zápal plic. V té době to nebylo nic mimořádného, v tomto případě ale ano, Anna tu po sobě zanechala 3 děti.
Její muž ale nebyl schopný, nevím z jakého důvodu, se o děti postarat. Můj praděda s prababičkou se jich ujali a vychovali. Velká poklona. Ale to není všechno, muž Anny samozřejmě žil dál, a měl další děti, snad dvě, důvod sice neznám, ale i tyto děti nakonec skončily u mých prarodičů, kteří se o ně postarali. Tento příběh jde naší rodinou, je to ze strany mého tatínka, ale mně se zdá, že tam hlavní roli hraje muž, a to můj pradědeček. Možná to bylo trochu jinak, i prababička určitě udělala kus práce, vychovávat tolik dětí není legrace. Když jdu na hrob mé babičce, která je pohřbena se svými rodiči, cítím velkou sounáležitost s nimi, a je mi líto, že jsem tyto vzácné lidi nemohla osobně poznat.
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Jan Zelenka
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
Zima se blíží, vybavují se vzpomínky na teplé moře a…
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého,…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Byla to další cesta na sever, také spartanská, ale se skupinou a…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Nedostali? Tak to jste zřejmě byli vzorní žáci či studenti! Já s…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
V nedávných dnech hladinu poklidného povánočního života rozbouřila…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Píše se rok 2025, od sametové revoluce utekla už více než třicítka…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
