Obora Hvězda není tak malebná a úhledná jako Stromovka, do níž chodím docela často, protože ji mám nedaleko. Zato nabízí víc „divoké“ přírody, skutečného lesa. Pro holku z Prahy, která se dostane do přírody jen zřídka, to je velmi příjemný zážitek.

   Břevnovská brána

Oboru ohraničuje ohradní zeď, jíž prochází dvě brány, Břevnovská a Libocká. Poblíž Libocké brány se nachází socha Jana Roháče z Dubé. Ve druhé polovině 20. století ji vytvořil architekt Josef Sopr. Před letohrádkem Hvězda stojí socha husitské bojovnice ze 17. století od architekta Jana Jiříkovského.

    Jan Roháč z Dubé

Zajímavosti z historie

Oboru Hvězda založil kolem roku 1534 Ferdinand I. Habsburský. V té době byla česká krajina v okolí lidských sídel téměř bezlesá. Proto si císař vybral pro zřízení honitby právě tento široko daleko jediný zalesněný pozemek. 

Císařův mladší syn, Ferdinand II. zvaný Tyrolský, oboru rozšířil o přilehlá pole a pozemky. Navrhl také originální řešení cest a stavbu letohrádku. Duby byly vysazeny do tvaru šesticípé hvězdy a ta byla kruhovitě rozdělena osmi cestami širokými 50 loktů (cca 37 m), lemovanými alejemi jabloní a hrušní. Alej jako krajinný prvek byla v 16. století v Čechách ještě neznámá, do té doby byly aleje vysazovány pouze v jižní Evropě.

    Jedna z alejí

Letohrádek na půdorysu šesticípé hvězdy byl postaven v roce 1555. Císař ho věnoval své lásce – dceři bohatého kupce, Filipíně Welserové. Filipína nebyla dostatečně urozená pro sňatek s arcivévodou, Ferdinand se s ní však přesto tajně oženil a až do smrti nesli ústrky plynoucí z neuznání sňatku ze strany Habsburků i papeže.

Na starých vyobrazeních lze vypozorovat, že letohrádek měl původně dvojnásobně vysokou střechu. Díky své poloze na hraně terénního zlomu byl výrazným orientačním bodem na zemské stezce z Žatce a Loun do Prahy.

    Letohrádek Hvězda

Od svého vzniku sloužila obora nejen jako královská honitba, ale byla využívána také při slavnostních příležitostech, jako byly korunovace nebo diplomatické návštěvy. V okolních polích se vyskytovalo velké množství zajíců, další zvěř do obory musela být dovezena. Byli to zejména srnci a jeleni, prasata a bažanti, jimž se říkalo indiánské slepice. V oboře se chovaly také klisny, divoké husy, kachny a koroptve. Císař Rudolf II. držel podle dochovaných svědectví ve Hvězdě dvanáct velbloudů, indického osla chlupatého jako lev, indické tele a dva gepardy.

Ačkoliv byla Hvězda po celou dobu své existence královskou oborou, nebyla ušetřena plenění. K prvnímu došlo roku 1620 s bitvou na Bílé hoře. Armáda zde pak s přestávkami celou třicetiletou válku tábořila, kácela stromy a pustošila stavby. O sto let později plenila oboru bavorská a francouzská vojska během války o rakouské dědictví a roku 1757 za obléhání Prahy Prusové. Tehdy byla obora téměř zcela vykácena a zvěř vybita. Josef II. pronajal zanedbanou budovu letohrádku vojenskému eráru ke zřízení skladu střelného prachu. Ten zde existoval sto let. Po celou dobu bylo kolem něho cíleně udržováno vykácené prostranství, kvůli obavám z požáru po případném výbuchu.

Koncem 18. století, po smrti Josefa II., byla obora zpřístupněna veřejnosti a byly také vysázeny nové dřeviny, zejména buky, duby a habry. V oboře se s nimi můžeme setkat i dnes.

Letohrádek prošel generální rekonstrukcí v polovině 20. století a současný stav je výsledkem obnovy z roku 2000. Spravuje jej Památník národního písemnictví, který zde provozuje Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše.

V roce 2016 byla v oboře vybudována nová naučná stezka o čtrnácti zastávkách, informující o jejích přírodních i historických zajímavostech. Návštěvnost obory patří mezi nejvyšší v celé Praze a převyšuje milion návštěvníků za rok.

Přidáte se k virtuálním návštěvníkům?

Zdroje:

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prirodni-rezervace-obora-hvezda-v-prazehttp://www.praha-priroda.cz/lesy/obora-hvezda/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obora_Hvězda