Nejdříve pár dní pršelo, a tak panička chodila ven sama v té žluté větrovce s kapucí. Vždycky, když se vrátila, cítila jsem chlad a les. Říkala, že podzim je čas promočených bot, a dávala si je sušit nad kamna. Do mísy vysypala hrst mokrých klouzků.
Mně se ven nechtělo, ale taky jsem musela. Potom jsem hrabala v dece a v polštářích tak dlouho, dokud jsem necítila sucho. V kamínkách praskaly větvičky a panička pekla houbový koláč. Nejraději jsem měla, když si konečně lehla vedle mne, četla si, já jsem se k ní přitulila a spala.
Prý je to vždycky tak, že mraky a mlha zmizí, takže jsme se jednou ráno probudily a venku byl krásný den. Otevřely jsme okénko dokořán, aby mohlo sluníčko k nám domů, a potom jsme vyběhly. To jsme se zase umáčely v trávě, ale jen ráno. Potom už bylo sucho, chodily jsme v listí, pěkně to chrastilo. Taky na nás to listí padalo, já po něm chňapala a panička z legrace řekla přines. Nebylo lehké vzít ten list, lepší už byla šiška. Padalo na nás i smetí z břízy, jako když sněží, ale byla to semínka.
Sluníčka bylo hodně celý den. Bylo vidět daleko do kraje, na Kotel i na Ještěd. To jsme si užily výhledů, a což teprve ty barvy všude kolem nás. Takový podzim se mi moc líbí. Houbičky už nebyly mokré, ale pěkně zářivé, i pár hříbků jsem našla. Jen na ten kopec, co se z něho koukáme a pouští se tam drak, se musí opatrně. Na louce rozházeli hnůj, takže se tam nosím na ruce a všichni musí dávat pozor na cestu.
Potkaly jsme Baryho od sousedů. Nejdříve jsem se lekla, ale potom jsem ho z radosti jen tak přeskočila, přestože je to dost veliký pes. Dále šla proti nám paní s hůlkami, pěkně voněla. Hned, že se jí líbí ten pejsek a jestli je hodný a může si ho pohladit. Panička řekla, že hodný je a že jsem Bety. A paní zas, že si nevšimla mých růžových kšírů. To jsme se nasmály. Panička, jak se ke mně sehnula, aby mě taky pohladila, našla v listí houbu.
Pošlete odkaz na tento článek
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Asi jako každé dítě, i já jsem…
„Pane Pražáku, nemůžu založit fakturu, nejde mi tam číslo účtu a…
Adventní (neboli v minulém režimu předvánoční) čas pro…
„Paní Maruško, měla bych k vám obrovskou prosbu. Myslíte, že byste…
Mně jo. Jen v nich kupodivu nikdy nehrál hlavní roli manžel.…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %