Už méně lidí však ví, že Kudowa Zdrój je také lázeňské město s dlouhou tradicí.

Po sezóně na lázeňské kolonádě už není tak rušno. V pozadí sanatorium Polonia.

Už od jara jsme s kamarádkou plánovaly, že si tam spolu uděláme výlet. A vyšlo nám to až teď na podzim. Z Hradce Králové jsme vyjížděly dopoledne za slabého mlžného oparu, ale slunce na obloze naznačovalo, že by mohl být hezký slunečný den. Cesta autem by byla pohodová, kdybychom se už několik kilometrů před Náchodem nedostaly do kolony složené převážně z kamionů. Naštěstí jsme se nenechaly rozhodit a popojíždění v koloně jsme si zpestřovaly vyprávěním. Ostatně jsme se už pár týdnů neviděly.

Hotel Zámeček.

Tržnice kousek za hranicemi mě opravdu překvapila. Nejdříve svými obrovskými rozměry. Třeba jen parkoviště by určitě dokázalo pojmout stovky aut a autobusů. A ve všední den dopoledne bylo z více než dvou třetin plné. Pak sortimentem nabízeného zboží. Kromě nejrozmatějšího oblečení byly v nabídce zejména potraviny, kterým dominovaly mléčné výrobky, ryby, zelenina, ovoce a pečivo. Daly se zde koupit i hračky, různé nářadí a v této době byla v nabídce i výzdoba na dušičky. A celkově mě šokovalo množství lidí, kteří se tlačili u stánků. Byli to zejména starší lidé, kteří zde nakupovali. A vzhledem k tomu, že u nás ceny stále rostou, není se co divit. Provizorní podmínky, za kterých se zde prodávají potraviny, radši nekomentuji. Každý se může rozhodnout, zda koupí nebo ne. Ale ani já jsem neodolala a nakoupila jsem nějaké rybí výrobky a dopřála jsem si i podzimní svetřík. Ale po dvou hodinách bloudění mezi stánky a rozmanitým zbožím jsem byla ráda, že jsme z tržnice vypadly. Nejsem prostě nakupovací typ.

Lázeňská kavárna je současně výstavní síň.

Měly jsme v plánu oběd v jedné z místních rybích smažíren. Těch je tu hned několik, protože smažení pstruzi jsou u návštěvníků velmi oblíbení. Zajeli jsme do jednoho takového podniku na okraji města. Kdo chce, může si zde pstruha nejdříve chytit a pak si ho nechat připravit.. My jsme se radši této kratochvíle vzdaly, měly jsme pořádný hlad. I tak jsme si na svou porci počkaly, protože zájemců tu před námi čekalo už několik. Ale díky teplému a slunečnému počasí se dalo sedět venku, v pěkně upravené zahradě s altánky. A pozorovat snaživce u rybníčku, jak se snaží chytit nějakou tu rybku. A sluníčko se hodně snažilo, aby nám to čekání zpříjemnilo. Mlha už byla dávno tatam a podzimní listy na stromech nás okouzlovaly zářivými barvani. Smažený pstruh v těstíčku, doplněný zeleninovým salátem byl opravdu vynikající.

Smažírna - kdo chce, může si rybu na svůj talíř nejdříve ulovit.

Odpoledne jsme věnovali prohlídce městečka a lázní. Kudowa Zdrój znamená česky Lázně Chudoba. V minulosti bylo toto místo součástí tzv. Českého koutku, malého kladského regionu s převahou česky mluvícího obyvatelstva. Město leží na úpatí Stolových hor a má asi 11 tis. obyvatel. Jde o jedno z nejstarších lázeňských míst v Polsku i v Evropě. Lázně zde existují už od 15. století, k jejich největšímu rozkvětu však dochází až v 18. století, kdy tyto lázně navštívilo několik významných osobností. Dnes se v lázních léčí onemocnění srdce a oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a řada dalších zdravotních neduhů. Z devíti pramenů je využíváno pět obsahujících alkalickozemité a arsenoželezité kyselky.

Jeden z lázeňských pramenů.

Na areál lázeňských budov navazuje rozsáhlý a vzorně udržovaný lázeňský park o rozloze 13 hektarů. V místě vývěru minerálních pramenů jej dal na konci 18. století, v době rozmachu zdejšího lázeňství zřídit baron von Stillfried. Typickými pro tento park jsou nejrůznější kovové prvky, většina z nich je s nějakou hudební tématikou. Dominuje jim kovová skulptura klavíru (kterou jsem bohužel nestihla vyfotografovat).  Hlavní parkovou alejí se dostaneme po 600 metrech na samý konec parku, k velkému – vodním ptactvem a okrasnými kapry obývanému – jezírku s ostrůvkem a fontánou. Na severu navazuje na lázeňský park lesopark pokrývající svahy kopce Parkowa Góra, ale tam se nám už šplhat nechtělo. Poseděly jsme radši v jedné z kaváren a daly si k ní výborný lehoučký zákusek se šlehačkou. Kaváren je tu hodně a při pohledu do vitrín se zákusky až oči přecházejí!

Toto byl jediný lázeňský fešák, kterého jsme v lázeňské parku potkaly. 

Poznámka:

Další obrázky jsou připojené za článkem. Omlouvám se za jejich kvalitu, ale kombinace světlo/stín mi opravdu dávala zabrat.

Zdroj informací: wikipedie