„Nedá se svítit,“ řekla jsem si onehdy, když jsem zaplatila inkaso. „Musím začít šetřit, protože kdo šetří, má za tři,“ dala jsem za pravdu známému přísloví. A pro jistotu jsem si našla třetí práci.
Zní to šíleně, ale je ze mě prduch. Pracující důchodce. Nebo ještě hůř, prase. Pracující senior. To jsem tedy na stará kolena dopadla. Ale což, musím na to hledět z té lepší stránky. Budu-li v práci, nemusím doma svítit, splachovat záchod a ani moc topit a za jídlo taky skoro neutratím, protože v tom fofru jsem ráda, když si v krátké pauze sním rohlík a napiju se vody. Pokud mi přesto vybyde nějaké to volno, hlídám vnoučata, která mě občas rozpálí do běla, takže není vůbec pravda, že se doma ani neohřeju.
Zmíněné brigády jsem si vybírala velmi uvážlivě. Aby byly slušně placené a bez velkého dojíždění. A hlavně, abych pracovala v kolektivech, kde mě nikdo nebuzeruje. A to se mi povedlo. Mojí náplní práce je totiž komandovat ostatní. Říkat jim, co smějí a co ne. Takže jsem, jak říkají zlí jazykové a můj manžel, ve svém živlu. Tři dny v týdnu mám od dvou do devíti večer odpolední směny na recepci domu dětí a mládeže a další dva dny působím od šesti ráno do dvou jako pokladní na plaveckém bazénu, kde se můžu v případě potřeby umýt či vykoupat. Nejméně výhodná je brigáda v Národní galerii, kde bývám o víkendech sice v krásném a kultivovaném prostředí, ale pracovní doba zabere celý den a teplota tam celoročně nepřesáhne 18°C, takže jsem pod slušivou uniformou navlečená jako pumpa a v zimě nosím i rukavice. Ale je fakt, že díky tomu mám docela slušně natrénováno…
Jak vidno, moje přivýdělky jsou různorodé. Jejich společným jmenovatelem je práce s lidmi, a ta je někdy hodně psychicky náročná. Zejména proto, že se mi návštěvníci často svěřují se svými radostmi, nebo, a to je častější, musím vyslechnout, jak nadávají na všechny a na všechno. Myslí si, že jsem nějaká jejich vrba. Občas mi opravdu dělají svými pesimistickými názory díru do hlavy, takže ji mívám po směně jako pátrací balón. Potřebovala bych se té jejich negativity nějak šikovně zbavit a z těch ostatních nasát pozitivní energii. Ale jak?
Nejlepší by bylo hned u vchodu lidi třídit a dovnitř pouštět jen ty vyrovnané, s kladným vztahem k životu i světu. Jak je poznat? Podle jména a bydliště? Tyto údaje by možná mohly o jejich povaze něco vypovídat. Má to ale háček. Nemůžu je přeci jen tak legitimovat. Musím na ně jinak. Představím se celým svým jménem a řeknu odkud jsem. Oni ze slušnosti udělají totéž a já budu hned v obraze.
Takže je jasné, že Nouzov, Nemanice, Žebrák, Řitka, Skuhrov, Svárov, Otročín, Křeč, Věšín, Hostivař, Mokropsy, Konětopy, Neumětely ani Onen Svět nelze považovat za dobrou adresu. Zato Světec, Svatá, Čistá, Teplá, Přívětice, Milostín, Blažejov, Pičín, Hajany, Oslavany, Libomyšl a Holoubkov nemají chybu.
V případě, že mi v práci bude kručet v břiše, nebudu už rozhodně mít náladu na paní Nesvačilovou, Nejedlou, Hladovou, Vybíralovou, Rozsypalovou, Suchánkovou, Šplíchalovou ani Kyselou. Zato pánové Kuchař, Večeřa, Topinka, Polívka, Osolsobě, Slanina, Řezníček, Pekař, Sladký, Buchta, Koláček, Smetana, Vodička, Sklenčka, Mládek, Sládek a Korbel mi zvednou náladu.
Před Vánoci ráda uvítám, pokud dorazí společně Šťastný a Veselý, dále Boháčovi s Lacinou, Hajným, Jedličkou, Borovičkou a Rybářem na rozdíl od Drahokoupilových, Hrabala, Drahoše či Strakové. Trošku tepla ušetřím při setkání s Peřinou, Přikrylovou, Horkou, Teplým, Uhlířem, Komínkem a Kouřilem. Venku naopak zůstane Nečas, Zima, Mráz, Hejl, Studená, Holá, Chládek i Chladil, společně se Smutnou, Plačkovou, Stejskalovou, Slabou, Pechem a Škodou.
Pozitivní energii mi dodá Nebeský, Lásková, Jebavý, Ptáček, Hladík, Blaha, Lebeda, Jarý, Kratochvíl, Muzikář, Zpěvák, Hrdlička, Slunéčko, Koťátko, a dokonce i Kočka. S Plachou, Tichou a Pokornou rozhodně nešlápnu vedle.
V dnešní rozjitřené době mi srdce zaplesá, když přijdou ruku v ruce Pražák, Čech, Slovák, Polák i Poláček, Němec s Němečkem, Vlach, Beránek, Valach, Hrdina, Odehnal a Svoboda, následováni Žižkou. Abych náhodou neměla problémy, neodmítnu pro jistotu ani Černého, Černocha a Cikánkovou. Dveře ovšem zabouchnu, kdyby přišel Rus, Šváb, Hrůza, Strach, Maršál, Maršálek, Vojáček, Terč, Hvězdoň, Srp, Válková a Uličník. Zatím se nemohu rozhodnout, jak se zachovám, kdyby přišel Maďar, Uher, Srb, Turek a Volný.
Myslím, že mám všechno hezky vymyšleno, ale obávám se, že co nejdřív mě navštíví jen Chocholoušek, Doktor, Kaplan, Kříž a Prášek.
Pošlete odkaz na tento článek
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Zase se sejdem. Mám na mysli nejen letošní Vánoce, ale i mnoho…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako…
Nedávno se mě kolegyně zeptala, jestli se už těším do penze. Řekla…
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z…
Průhlední, průsvitní, neviditelní. Tato slova jsou v poslední době…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %