Tento den jsem se rozhodla strávit v Praze, přestože mi bylo jasné, že město bude plné lidí. Navíc počasí slibovalo pěkný sluneční den.

Pouze ve Státní svátek 28.10. každoročně nabízí Obecní dům své reprezentační sály k prohlídce zcela zdarma. Navíc, ve výstavních prostorách je ke shlédnutí rozsáhlá sbírka díla Alfonse Muchy. Byla tu poprvé představena již v roce 2013 a získala titul „Nejnavštěvovanější výstava výtvarného umění v historii České republiky.“ Poté cestovala po světě, aby se k nám znovu letos vrátila.

Prohlídku Obecního domu jsme zahájili krátkou přednáškou ve Smetanově síni, což je centrální a nejrozsáhlejší prostor, koncertní sál pro 1200 posluchačů. Pravidelně se tu koná zahájení i zakončení hudebního festivalu Pražské jaro. Poté jsme postupně procházeli jednotlivé sály: Sladkovského, Grégrův, Primátorský, Palackého, Riegrův, Slovácký, Orientální, Boženy Němcové a Cukrárnu.

Prohlídkou Obecního domu a výstavy Alfonse Muchy jsem strávila celé dopoledne.

Na oběd v centru Prahy chodím celkem pravidelně do české jídelny v Havelské ulici. Je to rychlé a za přijatelnou cenu. Pokud tedy nechci čas trávit přátelským posezením v nějaké pěkné restauraci, což nebyl tento případ.

Po dobrém obědě, abych se vyhnula nejfrekventovanějším místům staré Prahy, jsem kličkovala postranními uličkami k Národnímu divadlu. Tramvají jsem popojela do „Hellichovky“, na úpatí Petřína, kde právě probíhal Sokolský běh republiky. Tady jsem si u sochy Nerudy odpočinula na lavičce pod Lípou republiky. Prošla jsem se Alejí obětí totality a pak se zastavila u soch Olbrama Zoubka. Tento pomník obětem komunismu je zde od roku 2002. Mezi lety 1948 – 1989 bylo odsouzeno 205 486 lidí, 248 popraveno, 4 500 zemřelo ve věznicích, 327 zahynulo na hranicích a 170 938 emigrovalo.

Pak jsem pokračovala kolem Tyršova domu přes Maltézské náměstí podívat se na inovovanou Lennonovu zeď.

Na pozdní odpoledne jsem si naplánovala prohlídku Vrtbovské zahrady, která je kousek od Malostranského náměstí. Prošla jsem všechny terasy, pokochala se krásnými výhledy na Prahu a opět spočinula na jedné z laviček.

Svoji pouť jsem zakončila pouhým nakouknutím od Muzea na Václavské náměstí, kde bohužel zrovna probíhala jedna z demonstrací.

A tak se pojďte po Praze projít se mnou alespoň virtuálně.