Po letech okupace a války byl v Evropě hlad, šířily se nemoci, válkou zničené hospodářství nebylo schopno zajistit všem lidem potřebnou výživu. A tak byla spuštěna humanitární akce UNRRA, která spočívala v dodávkách potravin i dalších věcí nutných pro rozvoj hospodářství. Znamenalo to, že k Čechům se začaly dostávat potraviny, které byly ve Spojených státech běžné, ale tady neznámé. Například konzervy. Zatímco pro západní vojáky byly tou nejobyčejnější věcí na světě, tady na ně lidé koukali s nedůvěrou. Co s tím? V té plechovce že je maso? Fuj, to bude divné. Je tam. Vepřové. Ale v čem to plave? Co to je za omáčku? Chutná to jako hrušky a jablka. Kdo to kdy viděl - vepřové v hruškové omáčce!

Ano, tak reagovali Češi, kteří poprvé v životě ochutnávali vepřové konzervy, burákové máslo, datle, džusy či kompoty v plechovkách. Po letech hladu a strádání to pro ně na jedné straně bylo vítané překvapení, na straně druhé něco, k čemu neměli důvěru. „Dodnes si pamatuji, jak maminka nožem páčila plechovku  a pořád říkala, že to, co je uvnitř, bude určitě zkažené. Jenže pak to nalila do hrnce, ohřála a my vše snědli tak hltavě, až nám celé rodině bylo špatně. Bylo to tak dobré, že jsme to zblajzli příliš rychle,“ vzpomíná pětaosmdesátiletá Marie Novotná, jedna z těch, kteří prožili dětství za protektorátu a dočkali se osvobození.

Zejména lidé, kteří v té době byli dětmi, dodnes vzpomínají, že díky balíčkům z UNRRY poprvé v životě jedli čokoládu, zkusili žvýkačky. „Děti, které se narodily na začátku nebo během války tak mohly ochutnat pravou čokoládu, kakao, pomeranče. Některé potraviny se sem takto dostaly úplně poprvé, například burákové máslo, rajčatový džus – ty Češi neznali,“ uvedla historička Pavlína Kourová. Dodávky z UNRRY tak mnoha rodinám zpříjemnily první poválečné Vánoce, ale nebyly jen radostným zpestřením, byly především prostředkem, jak obyvatelstvo zasytit, předejít hladomoru, který ve zdevastované Evropě hrozil.

Projekt UNRRA, který z velké části financovaly Spojené státy, měl za cíl dodat do domácností jednoduché základní potraviny, šlo o něco podobného jako byly balíčky, které fasovali v době války vojáci. Jenže mnozí Češi nevěděli co si s nimi počít a tak ministerstvo výživy v roce 1946 vydalo brožuru s názvem Jak připravovati zboží UNRRA. Obsahovala konkrétní tipy a recepty, jak s jednotlivými potravinami z balíčků zacházet, jak je upravovat. Balíčky obsahovaly například kromě konzerv a džusů či kávy také sušená vejce, margarín, džemy, džusy rajčatové, grapefruitové a rybízové, čokolády a hlavně už zmíněné žvýkačky. Když se řekne žvýkačka z UNRRY, mnoho lidí, kteří poválečná léta pamatují, se dodnes rozzáří při vzpomínce na ten blažený pocit, kdy poprvé vložili do pusy tu podivuhodnou vonící věc.

Jenže ne všichni byli nadšeni. S tím, jak v zemi přibývalo lidí přiklánějících se k levicovým myšlenkám a moc komunistů sílila, začaly se v tisku objevovat články, které tuto humanitární pomoc znevažovaly, kritizovali. Problém byl v tom, že přicházela ze Západu. A vše, co bylo západní bylo špatné. Šlo o dobu, kdy byl zpochybňován i fakt, že část republiky osvobodili Američané, trendem bylo tvrdit, že pomoc přišla zásadně jen ze Sovětského svazu. Začaly se objevovat spekulace snažící se obyvatelstvu vnutit myšlenku, že přijímáním této pomoci podporují imperialismus, že si je Američané takzvaně kupují za kus žvance. Dokonce se objevily články o tom, že pomoc je placena valutami, zlatem, že je tak Československo ožebračováno a vlastně o žádnou pomoc nejde. Někteří uvěřili, jiní věděli, jak se věci mají, ale šlo o dobu, kdy bylo lepší mlčet. Když komunisté převzali moc v zemi, o poválečné pomoci ze Západu se už mluvit doslova nesmělo. V učebnicích a knihách o ní nesměla být ani zmínka. Pomoc skončila.

A tak se historky o dobrotách z UNRRY uchovávaly jen ve vzpomínkách, v rodinných vyprávěních. Lidé, kteří je ochutnali jsou nyní v seniorském věku a vlastně jde o poslední generaci, která tuto epizodu českých dějin pamatuje. Mnozí dodnes přesně dovedou popsat, jak vypadaly obaly zboží z UNRRY, co přesně v balíčcích bylo, jak chutnala jejich první žvýkačka, jak vůbec nevěděli, co dělat s čokoládou a podobně. A mnozí vzpomínají právě o Vánocích. Na první poválečné vánoční svátky plné radosti z míru a z amerických dobrot.