Vánoce. Svátky rozzářených očí dětí a rodinné pohody. Pro mě osobně někdy moc pohodové nebyly. Alespoň mám ten pocit. No uznejte. Štědrý den byl strááášně dlouhý. Nikdo na mě neměl čas, rodiče byli dopoledne v práci a sourozenci? Asi na tom byli stejně jako já.
Cukroví jsem jíst nesměla, prý abych uviděla zlaté prasátko. Žádné prasátko nebylo, vždycky jsem někde něco snědla.
Večeře měla začít až vyjde první hvězdička. Já, dítě naivní, jsem ji chodila vyhlížet. Bylo zataženo, hvězda samozřejmě žádná. Ještě že mi alespoň ukázali Ježíška v akci. Nejstarší sestra mě vzala na ruku a nepatrně pootevřela dveře do obýváku. A tam to svítilo a šustilo, no krása.„Vidíš? Je tam Ježíšek a naděluje!“ Určitě jsem potom kdekomu vykládala, že jsem viděla Ježíška. Pokoj se zářícím stromečkem byl tak kouzelný, nešlo nevěřit. A já věřit chtěla.
Když jsem povyrostla, musela jsem pomáhat v kuchyni. Loupat brambory, zdobit chlebíčky, zkrátka co bylo potřeba. A strojit stromeček.
A když jsem povyrostla ještě víc a vdala se, vytvoření vánoční atmosféry už leželo jen na mně. Chtěla jsem mít vše nej, nazdobeno, naklizeno, stihnout návštěvy, chlebíčky pro nás i pro děti, večeři a nevím co ještě. Párkrát se mi pak stalo, že jsem poklimbávala u pohádky, kterou děti „musely vidět“.
Těch nezapomenutelných Štědrých večerů, když se tak dívám zpět, tolik nebylo. Ne že by byly smutné, to ne. Bývaly veselé, dojemné, podle možností štědré, pohodové, zkrátka pokaždé jiné, to podle věku našich dětí. Bývaly u nás babičky, kamarádi, příbuzní. Ale ten nej, co nejde zapomenout, jsem prožila v roce 1968.
Bydlela jsem tehdy s bratrem v Týništi, rodiče a jedna sestra v Bolehošti, ve služebním bytě. Nejstarší sestra byla vdaná a bydlela v Praze.
Den před Štědrým dnem večer po desáté někdo ťukal na okno. K mému obrovskému překvapení to byla chechtající se sestra i s manželem a obrovskou taškou dárků. Od srpna jsme se neviděli. Naše setkání jsme proto řádně oslavili a druhý den se všichni přesunuli k rodičům. Na přípravu večeře a strojení stromečku nás bylo hodně a to bylo fajn. Vládla pohoda a radost, že jsme celá rodina pohromadě.
Slavnostní večeři zahájil tatínek děkovnou modlitbou. Následoval přípitek, rybí polévka a smažený kapr se salátem. Po večeři jsme všichni napochodovali ke svítícímu a krásně prskajícímu stromečku. Dárků bylo hodně, ale ten nej a tudíž největší radost jsem určitě měla já. Dostala jsem několik LP gramofonových desek a jednu SP. Lady Madonnu od The Beatles! A Beatles, to bylo NĚCO. To nelze zapomenout. Mám ji schovanou dodnes. Obal má otrhaný, je poškrábaná, zestárla. Stejně, jako já.
Další vánoce bylo všechno jinak. V létě bratr emigroval do Rakouska, sestra s manželem do NSR a já se provdala do severních Čech. Doma u rodičů zůstala jen prostřední sestra. Znova jsme se sešli až za 22 let. Na jaře 1990.
Tu gramodesku stále mám. Obal má otrhaný, je poškrábaná, zestárla. Stejně, jako já. Je krásnou vzpomínkou na sourozence a rodiče, na poslední společný Štědrý večer.
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
