Počátkem Nového roku si mě zavolal ředitel a ptá se mě: „Dokdy budeš pracovat“? Odpovídám: „V červnu promuje dcera a potom bude hledat zaměstnání, vidím to do 30.9.“
Pracovat ještě můžu, jsem plný síly a chci být užitečný, ale dám příležitost mladým. Na mou pozici vrchního rady bude určitě nával. Dle zákona o státní službě musí být vyhlášeno oficiální výběrové řízení. Důchod mi vyměřili zajímavý, pracovat nemusím, ale životní úroveň se mi samozřejmě sníží. Chci být užitečný a výše mzdy není již mou prioritou. Chci dělat něco jiného a buzerovat lidi se mi již nechce. Něco s lidmi. Udělal jsem si kurz na ošetřovatele na SOŠ zdravotnické a nastoupil do Fakultní nemocnice v Praze. Je to náročná práce, byl jsem zařazen na II. Chirurgickou kardiovaskulární kliniku. Brzy jsem zjistil, že člověk není nesmrtelný a lidské utrpení se mi vrylo do mozku. Vánoce se blížily. Děti mám velké, tak jsem se dobrovolně nabídnul, že o svátcích budu sloužit. Malé děti potřebují tu radost z dárků prožívat spolu s mámou a tátou. Ty rozzářené oči jsou odměnou za jejich péči a výchovu.
Rád vyrábím dobroty ze studené kuchyně, které jsem chtěl nabídnout ostatním, co budou se mnou, na klinice trávit Štědrý den. Den předem jdu nakupovat suroviny do nedalekého supermarketu. Postavím se před pult a hlásím, že chci nakrájet nějaké sýry. Obsluhovaly nás dvě ženy, jedna špatně komunikovala a bylo vidět, že je cizinka. Nějak jí to nešlo nakrájet, asi ji nedostatečně zaškolili nebo tam byla jazyková bariéra. Druhá žena ji škodolibě pozorovala a domnívám se, že neštěstí druhých ji asi dělá radost. Povídám jí: „Paní, já mám čas, nemůžete prosím své kolegyni ukázat, jak se stroj ovládá“? Neochotně jí to ukázala. Ukrajinka to pochopila a mě poděkovala úsměvem. Spokojený přiložím sýry k ostatním nakoupeným potravinám a pronesl jsem: „Jsme tu na světě na chvíli a nevím proč bychom si měli navzájem mydlit schody“. Ve frontě za mnou to souhlasně zamručelo. Nemám rád, když se lidé k sobě špatně chovají, a ještě o Vánocích!
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Před Vánocemi nejde útokům na naši peněženku formou reklamy…
Připadám si jako sultán v harému. Kéž by se mi něco takového…
Redakce
Tradice. Někde se udržují, jinde ne. Někdy jsou prastaré, jindy…
Štědrý den jsme strávili sami dva s manželem, dospělé děti už…
Před letošními svátky jsem nabyla dojmu, že tentokrát asi naše…
Příběh o touze, rychlém rozhodnutí a maximálním snažení s …
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
