Tak jsem si, už ani nevím, při jaké příležitosti, vzpomněl na jeden originální filozofický názor na dění světa. Vyslovil ho, ještě za mého mládí, starý pán K., když se jednou vracel z nelahozeveské hospody pod zámkem. Většinou se vracíval krokem nejistým a něco si pořád pro sebe broukal.
Po rekonstrukci našeho domu na Dvořákův památník zmizel za vraty postupný nájezd z oblázků, po kterém bylo možné vyjet na prostranství vedle domu. Místo nájezdu se objevilo schodiště a dříve prázdný prostor byl parkově upravený. Veřejný prostor Památníku byl od hospodářského zázemí se stodolami oddělen velkou zdí. Do výklenku uprostřed zdi byla umístěna socha svatého Václava, která dříve stávala na podstavci nad rozsáhlým dvorem. Byla to moc podařená rekonstrukce.
Pan K. byl spřízněn se starou paní, která bydlela v garsonce na patře. Myslím, že to byl dokonce její bratr. A tak občas volil vnitřní prostory Památníku za své útočiště. Ani nevím, kde vlastně bydlel.
Jednou jsem si s dalšími dvěma dětmi hrál na dvorku, když jsme uslyšeli pana K. vracejícího se opět z hospody. Byl velmi dobře naladěn a nahlas si zpíval. Dovrávoral ke svatému Václavovi, sundal si kabát, rozprostřel ho pod sochou a než si na kabát ulehl, nahlas a zřetelně několikrát zvýšeným hlasem opakoval:
„Na půl světa nasr.., a na půl nasázet brambory.“
Tento jeho skeptický výrok se nedá zapomenout. Ani po sedmdesáti letech. Pořád starého pána vidím. Byl jsem ještě dítě, ale mé životní priority se od těch jeho už tehdy výrazně lišily.
Pan K. byl letitý a životem často zkoušený člověk. Jeho originální filozofický názor na dění ve světě byl neochvějně pevný a zřejmě i podložen nějakou nepříznivou životní zkušeností.
Když viděl, jak nakukujeme do jeho prostoru u sochy, něco zabrumlal. Slušně jsme ho pozdravili a on, pro jistotu, tu svoji filozofickou myšlenku ještě zopakoval:
„Na půl světa nasr.., a na půl nasázet brambory.“
Pak ulehl a ve chvíli spal. Doma jsem tuto příhodu vyprávěl rodičům. Matka se spravedlivě rozčílila a o panu K. se vyjádřila velmi nepěkně. Otec, známý srandista, se rozesmál a řekl mi zhruba toto:
„No jo, to je celý on. A mluví přímo ze života.“
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas…
Zdědit můžeme opravdu kde, co. Movitého i nemovitého. Třeba špatné…
Letní snění – moc hezké téma. Příjemná představa – ležím s …
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
