Věk a svoboda

Můj svět Psychika

Věk a svoboda

Datum: 6. 1. 2023

Diskuze: 27

Ilustrační foto: Ingimage

Stárnutím přibývají neduhy, ale je zase více svobody. V zaměstnání nemůžete potkat psychopatické nadřízené, protože jste v důchodu. Nikdo na vás už nežaluje a ty, co jste nemuseli, tak ty nepotkáváte.

Máte čas si vybírat přátele a známé a ty, co známe dlouho neopouštíme. Ženy? To je na pár knih. Je pravda, že jako starší muži jim nemáme mnoho nabídnout, ale o to víc jsme svobodnější a na špek nás lze těžko chytit. Pokud žijeme v páru, tak dávat víc lásky. Stejně to svým ženám nikdy neoplatíme. Jsme nezávislí, nemusíme si dávat pozor na hubu a říci, co si opravdu myslíme. Proč? Každý měsíc nám pravidelně přiletí prostředky na obživu. Ruku na srdce, pořád se máme dobře. Co takové mladé rodiny s dětmi. To jsou výdaje!!

Můžeme naopak druhým, pokud jsme zdraví, pomáhat. Každý den lidi v okolí pozdravit, usmát se, neprudit, nestěžovat si a také povzbudit. Hlavně ze své mrzutosti se vymanit. Buďte pozitivní a tím i o pár let budete žít déle!! Něco pro sebe udělat. Necálovat jen po bytě, čumět na nesmyslné seriály. Vyzout bačkory, obout pohodlné boty a vyrazit ven. Tam na vás čeká krásná a moudrá příroda.

Nehlásejte dopředu, že těch 5 km neujdete. Zkuste to opačně. Nejdřív to ujdete a potom dělejte závěry. Je to jen o vůli a lenosti. Pohlaďte pejska, ale nezapomeňte i na dědečka. Venku prší, vypněte kecy o prezidentech, nalejte si dvojku dobrého vína, vezměte do rukou knihu, poslouchejte hudbu nebo jen tak se ponořte do ticha a sněte. Nebo vzpomínejte na to příjemné, a to druhé zablokujte v mysli.

| glosa | stárnutí

Autor: Jindřich Berka

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

27 komentářů

Jaroslava Handlová 9.1.2023 19:31

Optimismus je volnou vstupenkou ke štěstí. A štěstí zase znamená mít svobodu. Ideální propojení by bylo, mít k tomu všemu potřebné zdraví. Právě proto je nutno užívat si radosti plnými doušky a hlavně si tu svpbpdu a štěstí uvědomovat a dělit se o něj s blízkými a přáteli.

Anna Potůčková 9.1.2023 14:18

Vidím to úplně stejně. Nelituji ani vteřiny že jsem do důchodu šla o 2 roky dříve. Žádné stresy, brzké ranní vstávání apod. Jen dodám že já zase dechovku miluji.

Jindřich Berka 9.1.2023 13:13

Všem moc děkuji za příspěvky. Já si moc života užívám (12.2.1954). Jsem nemocný, ale přesto ještě pár hodin jsem ve škole užitečný, sportuji 5 x týdně, i když mám umělý kolenní kloub, kardiostimulátor, cukrovku a mám naslouchadla. Vezmu si je a jdu s manželkou do divadla. Hraji i fotbal, sice v bráně, ale k soupeři musím vystartovat. Ještě tenis, pinec, nohejbal a turistika do 20 km. Nestěžuji si, jak se mám špatně, nezávidím a přeji. Bůh mi za to přeje. Jenže musím mu pomoct. Jinak to nejde. Mám rád hudbu kromě dechovky a mám rád i vás. Jindra

Martina Růžičková 7.1.2023 19:23

Moc hezky jste to napsal!

Helena Vernerová 7.1.2023 10:10

Dobrý den pane Berko, je mi sice teprve 50, ale na důchod se moc těším. Momentálně pracuji v organizaci, která se věnuje aktivním seniorům, a když vidím, jak si život užívají, učí se nové věci, pomáhají jako dobrovolnici nebo třeba pečou dobroty pro ostatní... Každý si najde, co ho baví. A stejnou chuť do života a optimismus doufám budu mít také. Jen je také potřeba být zdravý... Což zase platí, že veselá mysl, půl zdraví, že ;)