Všechno bylo jiné, než dnes. Mé popisy se týkají výhradně chlapeckého oblečení, protože v rodině ani u příbuzných nebylo děvče, takže o jejich tehdejším oblékání nemám ponětí.
Především obleky byly „na neděli“, „do školy“ a „na lítání“. Obleky na neděli pro děti bohatších rodičů byly jakési zmenšeniny obleků dospělých, asi krejčovsky ušitých, ale ty jsem neměl. Do školy se nosilo oblečení slušnější, neopravované, čisté. Na lítání se nosilo to nejobnošenější.
Začnu spodním prádlem: mimo zimu se nosily trenky a t. zv. sokolské tílko, dnes již málo vídané, s velkými výstřihy vpředu i vzadu, takové, jaké dnes nosí jen lehcí atleti. Bavlněná trička s malým, kulatým výstřihem, nebo s rukávy, nebyla. To byl až poválečný pokrok, dokonce pak již s límečkem jako oblečení nahrazující košile. Ta prý sem přišla z Italie, protože se jim říkalo „skampola“.
V zimě nosili kluci pod šaty „trika“ to byla celotělová bavlněná kombinéza s dlouhými rukávy i nohavicemi s rozparkem v rozkroku, aby bylo možno si ulevit bez jeho svlečení. Pamatuji si, že jsem takové triko velmi nerad nosil, velmi jsem se za jeho nošení styděl.
Jako svrchní oblečení mimo zimu se nosily vždy krátké kalhoty a v chladných dnech bavlněné, dlouhé punčochy o jejichž zvláštním připevnění na tělo píši níže. V chladných dnech se nosily kalhoty zvané „pumpky“. To byly dlouhé kalhoty s nohavicemi zakončenými přeskou, která ze zapínala pod kolenem, takže vznikly tříčtvrteční kalhoty, pod koleny podkasané. Pravé pánské dlouhé kalhoty jsem dostal až ke svým čtrnáctým narozeninám.
Jak byly ty bavlněné dlouhé punčochy k nohám připevněné, když neměly nějaký pružný okraj? Nevím, jak to bylo u jiných kluků, ale já jsem nosil pod šaty tak zvané „kšíry“, jak to maminka nazývala. To byl úzký pásek v pase, ze kterého visely dámské punčochové podvazky jako u dříve používaných dámských podvazkových pásů. Pro každou nohu dva podvazky. K nim se punčochy gumovými skonkami připevňovaly. Protože kluci nemají boky, měl tento pásek s podvazky šle na ramena, aby v pase držel. Taky jsem se za to styděl, ale nebylo jak dlouhé punčochy připevnit. Nevím, jak to měli zařízeno jiní kluci, nikdo se tím nechlubil a za ty dámské podvazky jsem se styděl.
Ke kalhotám se nosily vždy dětské košile, bavlněná vrchní tílka nebyla. Navrch se nosily v zimě doma pletené svetry a jakési malé kabátky, vše na knoflíky, zipy nebyly, nevím zda byly na dospěláckém oblečení, asi ne.
V zimě „na lítání“ se nosily tepláky a po dovádění ve sněhu si pamatuji, že mě maminka při příchodu postavila do plechového umyvadla, aby do něho svlékla tepláky s přimrzlými kousky sněhu, abych nenadělal louže v kuchyni.. Tehdy ještě byly zimy se sněhem a ledem. Nepamatuji si, že bych měl nějaké zimní teplé boty, asi se pro děti nevyráběly. Měl jsem šněrovací kotníkové boty z tenké kůže s gumovou podrážkou bez jakékoliv teplé vložky. Divím se, že mi prsty neomrzly. Dívky a ženy tehdy nosily „válenky“, to byly filcové boty pod kolena, ty mohly být v zimě teplé.
V létě se běhalo v nízkých „plátěnkách“, kotníkové „kecky“ měl málokdo. Vzpomínám rád na letní dětskou obuv, na „dřeváčky“, podešev měly z bukového dřeva a na noze je přidřžovaly úzké, kožené pásky. Podešev byla dělená, aby se dala ohnout špička nohy. Tyto dřeváčky dobře po žulových chodnících klouzaly.
Tak to jsou vzpomínky na chlapecké oblékání za války a krátce po ní. Později se poměry začaly zlepšovat a oblékání měnit.
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ukázkový úvodní text článku
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
