O seniorské spokojenosti
Ilustrační foto: Pixabay

Hodně se teď mluví o důchodcích, o valorizaci důchodů, která ze zákona měla být, ale kvůli nedostatku financí bude trochu jinak. Nejen od vlády, ale i od mladých mohou senioři slyšet, že je jich více než těch na důchody přispívajících.

Vím, že i část seniorů souhlasí s tezí, že bychom mohli poškodit naše vnuky.

Každý to máme jinak. Říká se tomu úcta ke stáří. Svým rodičům, kteří celý život poctivě pracovali a dnešní terminologií řečeno přispívali, bych nikdy pobírání penze nepřipomněla. Oni si ji dávno odpracovali, nepodváděli na daních a vše řádně odváděli. Není to přece chyba seniorů, že tato situace nastala.

Názory jsou různé. Četla jsem i to, že nejvíce jsou nespokojení ti, co mají důchod vysoký a ti chudší, co dostávají nejméně, jsou spokojení. Nemyslím si, že to tak je. Zamrzel mne i výraz nenajedený důchodce. A vůbec si nemyslím, že více peněz rovná se větší spokojenost lidská.

Znám seniory, kteří žijí sami a po zaplacení nájmu a ostatních plateb jim z důchodu zbyde žalostně málo. Mohou si sice zažádat o příspěvek, ale přiznám se, ani já bych nežádala. Jenže senior šetřit umí, uskromní se, přizpůsobí své požadavky možnostem a zvládne to. Mám na mysli seniora, který je ještě fit.

Hůře na tom jsou ti, kterým je sdělena částka potřebná pro pobyt v některém z pečujících sociálních zařízení, tam jim dost často důchod ani se sociálním příspěvkem měsíčně nestačí. Díky špatné finanční situaci mají opravdu někteří z nejstarší generace ke spokojenosti daleko.

Jenže vztahovat spokojenost seniorů jen k penězům je zjednodušování.


                                                                                                                         FOTO: Miloslava Richterová

 

I když k pozdnímu věku patří hodně strastí, nejsme pořád zdraví, důchodový věk má i svou světlou stránku a z té ta moje spokojenost pramení. Je to skutečnost, že si senior v rámci svých možností může naplánovat různé aktivity podle svého zájmu, umí si užívat své denní radosti a někdy i nad něčím mávnout rukou, umí se těšit z krásné přírody, z domova, z místa, kde žije nebo které nově poznal. Je to určitý nadhled, který senioři díky svým životním zkušenostem mají.

S přibývajícím jarem se těšíme na vycházky, výlety, posezení a práci venku a kdo ví, na co ještě přijdeme. Já se těším, až se projedu na kole, projdu pěknou túru a až zapálíme první ohýnek. Zapadající sluníčko nám bude svítit do tváří, dokud ho nebude už jen kousek, ptáci nad námi budou vyzpěvovat večerku. Ráno budeme zase obdivovat červánky a jen co slunce pořádně zasvítí, bude to hučet v koruně rozkvetlého javoru i v bílých třešních včelkami. Nejdřív ale zasadím ty jabloňky, co jsem pro ně tak pracně vykopala jámy na podzim a čerstvou zeminu navozila, zasadím brambory, pro které jsem si vlastní sadbu vypěstovala. Budu se radovat z rozkvetlé zahrádky a děkovat osudu, že mohu být šťastná a spokojená.

Umím se radovat ze života, ale zároveň mám ráda férové jednání a spravedlnost. Nejdřív dej, až potom ber, tak to znám odmala.

 

 

 

 

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
35 komentářů
Miloslava Richterová
Paní Škopanova, nelze vzít na svá bedra všechny maléry světa, zkuste se víc radovat ze života a připustit i to, že lidé mají názory různé, hezký den a hezké svátky :-)
Olga Škopánová
Paní Richterová nemusíte věřit panu Jurečkovi a jeho poradcům a navzdory vašim hezkým myšlenkám se řítíme do velkého maléru, protože ať se vám to líbí či nikoliv současné zadlužení našeho státu už je neúnosné.
Miloslava Richterová
Moniko, máte pravdu a paní Olga je neúnavná, hájí a hájí, můžeme to rozjet a točit se v kruhu pořád dokola, co z toho, můžeme si taky přečíst moudra p. Jurečky, jeho poradců, expertů, kteří konečně objevili objevené, zase to nějakou kačku stálo, souhlasím s Jitkou a jdu radši ven, mrzne, slunko svítí jak o závod a já přijdu na hezké myšlenky :-)
Jitka Caklová
Nyní se mám také dobře a vím to jen proto, že pamatuji, jaké to bylo, kdy jsem se dobře neměla, přestože jsem tvrdě pracovala. Není nejlepší ztratit paměť.
Jitka Caklová
21:20 Prima příspěvek. Nic méně - ZDARMA školy, školní pomůcky, státní byty, zdravotnictví, rekreace, příspěvky na dovolené ......, proto byla naplánována revoluce 1989, aby se tomuto "blahobytu" udělala přítrž. A podpora pro nezaměstnané?, to byl "poslední hřebíček do rakve", jak lidi odnaučit pracovat a ztratit poslední pud sebezáchovy vlastním přičiněním. Je mi líto
Olga Škopánová
Paní Moniko každý je schopen uvést x případů, kdy se peníze vynakládaly neúčelně. Někomu vadí nezaměstnaní, jinému Ukrajinci a třetí se rozčiluje u neziskovek. To ale nic nemění na tom že už jsme vrchovatě zadlužení a že to takto nemůže pokračovat dál. Jistě každý souhlasí s tím, že je nutné šetřit, ale u někoho jiného než u něj. Každý vám hravě zdůvodní proč on ty peníze potřebuje a proč jinému by se měly sebrat. Takto se ale nikam nedostaneme.
Jana Vargová
Má být ☆☆☆☆☆, omlouvám se.
Ludmila Černá
Je mi přes sedmdesát a ještě loni jsem chodila sem tam na brigádu. Mám 15 včelstev, zahradu, děti, vnoučata, jednu pravnučku. Nikdy jsem se neměla tak dobře, jako teď. Ne, neměla jsem se nikdy nijak špatně, ale teď vím, že každého 14. mi na účet dorazí peníze. Jestli marodím nebo ne. A to je super. Když se koukám, jak jsou na tom jinde, jsem šťastná, že žiju tady. Neplatím lékaře ani pobyt v nemocnici (naštěstí tam nemusím, ale co kdyby), nemusím běhat do krytu ani chodit zahalená v burce. Kdykoli si mohu koupit jídlo. Mám manžela, s kterým si rozumím. Co si víc přát? Někdy se nemohu zbavit dojmu, že lidem chybí pokora. Když jsem kdysi dávno byla v Egyptě, nechápali tam, že u nás lidi berou peníze když nedělají(podpora pro nezaměstnané) a mysleli si, že si děláme legraci. Školy zdarma? Státní byty? Volné cestování? Atd.
Jitka Caklová
Paní Kobylková, manžela sice mám, ale ze zdravotních důvodů je dlouhodobě neschopný s čímkoliv mi pomoci. Váš podezíravý názor mě povzbudil, protože ho vnímám jako poklonu, co všechno jsem ve svém věku schopná zvládnout. Nic nemusím, ale jsem ráda, že zvládám, co je třeba a ještě mám čas jen pro svoje "mimopracovní" aktivity pro udržování tělesné i duševní kondice.
Monika Monca
@Olga Škopánová : Lidé v produktivním věku platí, to je v pořádku, že platíme, tak jako předchozí generace. Jen by bylo (z mého pohledu) fajn, kdyby ty peníze šly fakt na důchody (souhlasím, kdo si důchod odpracoval nebo odpečoval, ať pobírá důstojnou částku), nebo na postižené. Jenže tady se prachy rozdávají do prázdna - 5000 plošně všem rodinám s dětmi? Proč?Čeho tím kdo dosáhnul? Podpora pro Ukrajince? Ze začátku možná, ale snad jsou tu už dost dlouho, aby začali normálně fungovat...ti, kteří chtěli, už dávno pracují. Jako máma postižené dcerky jsem těch blbýcch 5000 oželela, bylo by mi blivno si je vzít když vydělávám.
Miloslava Richterová
Děkuji všem čtenářům za přečtení i za vaše moudré příspěvky, hodně zdraví a pěkné jaro :-)
Libuše Křapová
Paní Kobylková, proč tolik nedůvěry ve spokojenost seniorů? My jsme také dva,hodně věcí děláme spolu, jiné zase každý sám. Podobně jako paní Lenka K.
Lenka Kočandrlová
Pro pí.Sl.Kobylkovou: Mám manžela, sice něco děláme spolu,ale každý z nás má také svoje záliby. Ani by mě nebavilo furt být s mužem,musím mít i svoji volnost. To je to heslo - žít a nechat žít. Manžel si jde zajezdit na kole,já na inlajnech, na houby jdeme společně....atd.
Hana Řezáčová
My jsme dva. Navíc mám maminku, které bude za pár týdnů 93 let. Samozřejmě, tak úplně si dělat co chci nemůžu, hlavně kvůli mamce , třeba někam odjet daleko nebo dokonce na víc dní. Ale jsem ráda, že je to tak, jak to je ... Chodila jsem celý život ráda do práce, teď jsem ráda v důchodě, v každém období života jsou nějaké starosti a taky radosti - a ty je důležité vidět ... Kdo je sám, má starosti a radosti, řekla bych, jaksi opačně - může si opravdu dělat co chce - vstávat v deset, nemusí vařit :-), může odjet třeba do Tramtárie, no ale starosti má, např., jestli na tu Tramtárii má ... Je moc dobře, když je každý spokojený se stavem věcí, dokonce si to pochvaluje, a nad starostmi se, pokud možno, trochu povznáší ...
Slávka Kobylková
Ano, dobře se poslouchá to, že si můžete dělat v důchodě, to, co chcete jen vy, ale to proto, že zřejmě jste samy(i), většinou jde o ženy. Nevěřím, raději byste byli dva a nemohly byste si tak úplně dělat to, co chcete jen vy. Alibismus. Koloběžky, túry, zahrady červánky...fajn, ale dva.
Marie Měchurová
Jsem věčný optimista, baví mě život, výlety do přírody, práce na zahrádce, kočky a hlavně chvilky s vnoučaty. Na světě je krásně, škoda, že všichni to tak nemůžou mít.
Olga Škopánová
Lidé v produktivním věku můžou namítnout, že oni za současnou situaci rovněž nemůžou, takže proč by měli platit, že?
Anna Potůčková
Stejně jako většině komentujících tento moc hezký článek, tak u mě zabodoval také. Férové jednání by mělo být všude, jenže bohužel není tomu tak. S neférovostí se snad setkáváme denně. Jako důchodce jsem se svým dosavadním životem spokojená, dělám to co můžu a chci, co mě baví a už prakticky nic nemusím, ale můžu. Jsem ráda, že slyším, vidím, pohybuji se a díky lékům zvládám i své nemoci. Vím že někteří jsou na tom mnohem hůře a bohužel i mladší než jsem já. Takže si vážím každého dne.
Jan Zelenka
Naprostý souhlas. Za současný vývoj společnosti důchodci nemohou. je celosvětová krize. O životě v důchodu jsem už napsal několik glos a zde i zveřejnil. Na důchodu se mi líbí určitá svoboda svého konání. Mám něco našetřeno, finance mne netrápí, spíš zdravotní stav. Všem přeji mír radost a uspokojení ze své přiměřené aktivity.
Jitka Caklová
Nikdy Vesmír člověku nenaloží víc, než kolik je schopen unést, a že mi tedy nakládal. Dnes jsem s ním v pohodě, už mi nakládá jen tolik, kolik si nechám líbit. Umět se radovat ze života je základ trvalého štěstí. Být spokojenou seniorkou je pro mě snadné, protože vím, že to mám za odměnu. Žádná iluze!
Olga Škopánová
Kdo by neměl rád férové jednání a spravedlnost až na to, že si pod tím každý představuje něco jiného.
Lenka Kočandrlová
Ještě pořád si myslím,že být v důchodu a dělat si jen to,co mne baví,je nejlepší ! Konečně mám na stará kolena svůj pokoj, nikdo a nic mne nepohání k práci,do které by se mi nechtělo. Užívám si té svobody , nezávislosti a těší mě každý den.
Blanka Lazarová
Vidím, že než jsem to napsala a odklikla, tak se tu objevily podobné názory jako mám já. Liba, Jana, Daniela, Radmila, Soňa a další.... CARPE DIEM :-)
Blanka Lazarová
Děkuji za pěkný článek. Užívejme si v rámci svých možností, těšme se z toho co máme a netrapme se tím, co nemůžeme ovlivnit. Komu to nejde a pořád jen nadává, tak toho je mi skutečně líto. S úsměvem jde všechno líp. :-)
Libuše Křapová
Miluško, krásná úvaha. Každý to máme nastaveno jinak. Proč se zbytečně trápit tím, co nedokážeme změnit? Spokojenost a radost ze života opravdu není na povel, to nastavení má každý jedinec v sobě. Takže bude jaro, teplo, a nic nemusíme :-) Těším tak jako vy na to, co chci a můžu.
Jana Kollinová
Být spokojená s tím co mám je výhoda a krůček ke štěstí. Stačí umět si najít to co dělám ráda nebo to co dělám mít ráda, na něco se těšit a navzdory věku přece jen ve skrytu duše po něčem toužit. Úvodní fotografie článku hovoří sama za sebe = být spokojeným seniorem je tak snadné! Ne, není to snadné! Kdo by chtěl tvrdit opak, tak žije v iluzi. Byla bych šťastná, kdyby se mi podařilo najít rovnováhu mezi vlastní spokojeností a nespokojeností. Vám se to podařilo, tak ať Vám tento stav vydrží co nejdéle. Vítr ve vlasech, slunce v duši. :-)
Daniela Řeřichová
Hezká úvaha, děkuji. Asi každý má dost důvodů ke smutku, nikdo z nás v tomto věku nežije bez starostí. Navštěvuji kamarádky v různých zařízeních a jsem vděčná za svou soběstačnost. Zatím mohu být užitečná, mám rodinu, přátele, koníčky, svobodu myšlení a konání. Přeji všem mír v duši.
Radmila Coufalová
Moc hezké povídání, ať Vám to pozitivní nastavení dlouho vydrží !! Sice ještě nejsem v penzi, ale trochu jsem si nanečisto tuto situaci natrénovala za covidu, kdy mi stát na x měsíců zavřel provozovnu a ze dne na den musel člověk nějak vyžít...a taky to šlo. Spousta zážitků nestojí ani korunu, procházky přírodou, setkání s přáteli, denně byl čas na to si pořádně zacvičit, dělala jsem angličtinu. Zkrátka kdo chce, ten si to hezké umí užít i s málem. Jen abychom byli zdraví..
Soňa Prachfeldová
Moc hezké, Mílo je vidět, že důchod si prožíváš dobře a to je to nejlepší, co člověk může pro své tělesné i duševní zdraví udělat. Někdy jsem unavená z větší práce, ale pak si řeknu, to jsem to dobře zvládla a mám pocit spokojenosti. Byla jsem dost veřejně činná, ale teď už by mě to unavovalo. Ještě vedu náš klub, většinou jsou to vdovy, ale smutek u nás nebývá. Umí se zasmát, pokecat a je to fajn. Tu energii, kterou ještě mám, chci věnovat své rodině, sobě, koníčkům. Každý čas chce své. Hodně zdraví a elánu přeji Mílo!
Alena Velková
Mám to jako ty, s přicházejícím jarem se na všechno těším...Na tom důchodcování je skvělé, že slovo musím je nahrazeno slovem můžu :-)) takže všechno co dělám mě baví a jsem poměrně spokojený důchodce a rozhodně moje spokojenost není na povel...
Stanislava Honcová
Mně se článek moc líbí. Každá mince má dvě strany. Je dobré umět vidět obě dvě a neztrácet radost a chuť do života.
Eva Klímová
Hezky napsáno , mám to také tak , peníze budou - my nebudem , pro někoho je sklenice poloplná , pro někoho poloprázdná , když není zdraví , ani miliony nepomůžou . Žít v pohodě dokud to jde - o tom to je . Věci které nemohu změnit neřeším .
Hana Rypáčková
Ano, umíme se uskromnit. Člověk potřebuje peníze k udržení svého života. A když májen o něco víc, už je to důvod k radosti. Jiří, znám jen : "...vyběhla bříza běličká , na palouk jako kozička.."
Jiří Dostal
:-) Ano, se Stěpanem Ščipačovem - Nač přít se, věk nepřežije/ verš blyskavý a zářící,/ jejž neskromně a domýšlivě/ pro věčnost píší básníci.// Tam mrtvé prázdno bez ozvěny,/ tam bolest, radost, všechen cit./ Já tou slokou jsem okouzlený,/ bez ní už nám dnes nelze žít... :-)
Jitka Caklová
Píši za sebe, neplánuji, nečekám AŽ o mně vláda rozhodne, AŽ budu moci to či ono, to bych se nemusela také dočkat. Žiji přítomností, tady a teď. Počasí není můj velitel, můj velitel je podstata mého bytí. Od 1. 1. letošního roku mám na koloběžce najeto 520 kilometrů. Svůj život mám ve své moci ♥♥♥
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše