Křížlice jsou dnes součástí obce Jestřabí v Krkonoších, nacházejí se asi 6 km severně od Jilemnice. Než spatříme samotnou obec, povšimneme si nejprve její dominanty, bílého kostelíku, stojícího na vyvýšené louce těsně za obcí. V pozadí uvidíme vrchy Přední a Zadní Žalý, pod nimi Benecko.

První zmínky o zdejším osídlení jsou z roku 1492, dřevěný kostelík však zde stál již od roku 1358. V 15. st. byl využíván církví podobojí, jelikož v tomto kraji docházelo k rozvoji protestantství. Po bitvě na Bílé hoře byla sice nekatolická vyznání zapovězena, ale sem, do odlehlého koutu hor, jakoby zákaz nedošel. Po vydání tolerančního patentu Josefem II. v roce 1781 vznikl v Křížlicích, a to o rok později, největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání.

Vyvstala potřeba vlastního kostela. Protestantům se podařilo shromáždit patřičný finanční obnos na jeho výstavbu, pozemek byl věnován místním sedlákem a začátkem roku 1786 byl kostel posvěcen. Varhany byly díky sbírkám postaveny v roce 1842, roku 1878 byla dostavěna věž. V roce 1881 byly na věži instalovány tři zvony, Víra, Naděje a Láska, které se během 2. sv. války podařilo ubránit před rekvírováním. V roce 1918 se zdejší sbor stal součástí Českobratrské církve evangelické. Od roku 2019 je kostel památkově chráněn.

Bílý kostelík, který se pěkně vyjímá na zelené louce, je obklopený malým hřbitovem a stojí kousek za vesnicí. Jeho zvony bývají slyšet daleko po horských stráních a údolích. Uvnitř má původní, skromné vybavení, trochu jiné než známe z katolických kostelů. Kazatelna s typickou bíle natřenou vyřezávanou luterskou zahrádkou je umístěna nad malým oltářem s kalichem, naproti oltáři jsou nahoře varhany a po bocích jsou starobylé dřevěné galerie podepřené dřevěnými sloupy. V přízemí jsou původní dřevěné hrubé lavice.

Na prostranství před kostelíkem se koná vždy druhou sobotu v září minifestival Křížlické podletí, finanční výtěžek z něho je střádán na opravu kostelní střechy. Při této příležitosti bývá kostelík návštěvníkům otevřený a konají se zde koncerty.

Vnitřek působí dojmem, jako bychom se přenesli do dávných, starých časů.

Právě při Podletí jsem měla možnost se v galerii posadit. Představovala jsem si, jaké to zde bývalo dřív, třeba jak kolem usedají do pořádných zimníků zabalení sousedé po tom, co u vchodu sklepali ze sebe sníh a zaposlouchávají se do zvuků varhan a kázání.

Zajímavostí Křížlic je, že v obci stojí ještě jeden kostel, katolický Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1814, postavený v empírovém slohu. Je také se hřbitůvkem, s farou a je památkově chráněn od roku 2022.

V Křížlicích se nachází i nedávno zbudovaná naučná stezka ,,Po zarostlých místech Kavánových obrazů“, která zájemce provede po místech, kde své obrazy maloval slavný akademický malíř František Kaván (1866-1941), rodák ze sousední Víchovské Lhoty. Půjdeme-li po stezce, najdeme 12 stanovišť, na kterých je vždy umístěný obraz Fr. Kavána, natočený tak, abychom poznali, odkud malíř pozoroval krajinu, co viděl před sebou a co maloval. I my se můžeme zahledět do krajiny, hledat shody a rozdíly v obraze, vnímat působení času v krajině. Můžeme si představit, jak tu malíř stál u stojanu, v zimě i několik hodin mu nohy mrzly ve sněhu, a snažil se zachytit krásu své domoviny, milovaných hor.

Při pohledu na blízké hory, na jejich velikost, co do výšky i věku, si možná připomeneme, jak kratičký je náš čas tady na Zemi a jak je dobré si vážit každého okamžiku. Jak dobré by bylo žít v souladu nejen s přírodou, ale aby ve shodě žili i lidé mezi sebou.

Křížlice jsou můj oblíbený cíl při toulkách Krkonošemi, fotky jsou pořízené mobilem při procházce v dešti. Informace jsem vyhledala na internetu.