Mám problém. S pamětí. Milá dáma mi podá ruku a představí se. V duchu si zopakuji její jméno. „To si budu pamatovat, vždyť se jmenuje jako...,“ řeknu si.
Za hodinu je všechno jinak. I kdybych se rozkrájela, nevybaví se mi jako co nebo kdo se ona dotyčná jmenuje. Svobodová, Kučerová, Nováková? Ne, to správné jméno ze své paměti zkrátka nevydoluji, ať se snažím jak chci.
V rodině už si ze mne všichni dělají legraci. Neboť běda, mám-li pojmenovat nějakého herce, spisovatele, případně kamarádku některé z mých dcer. Většinou to totiž vypadá asi takhle:
,,Pozdravuje tě kamarádka.“
,,Která?“
,,No, ta jak od ní máš telefon.“
,,Verča?“
,,Né, ta né, ta blondýna, co s tebou chodila do třídy.“
,,Blondýna?“
,,Jo, taková pěkná, její manžel jezdí tirákem, má psa.“
,,Kdo?“
,,No ona. Víš přece která, byla kdysi i u nás ve Vchynicích. Byla taková vyspělá.“
,,Ty myslíš Ivetu Svobodovou?“
,,Jo, ta, říkala si přece, že ten nový telefon máš od ní, né?“
,,Mami, ten telefon mám od Veroniky.“
,,Aha. Jo, tak Iveta tě moc pozdravuje a máš se jí ozvat.“
Ještě horší je to v případě, chci-li manželovi sdělit, kdo hrál v novém českém filmu, co jsem nedávno shlédla. Mou paměť obestře závoj zapomnění a jméno zmizí někde v nejzazším koutě mozku.
,,No a kdo tam ještě hrál?“
,,Jé, teď si nevzpomenu. Ale víš, který. Pochází z Litoměřic. A má taky kapelu. Byl na blond.“
???
,,No v tom známým filmu, hernajs, jak se jmenuje, měl premiéru v Máji. Furt tam kouřil trávu. Trojan tam taky hrál. Víš kdo, když slyší Kde domov můj říká ,,To je dobrý, ty vole, co to je?“
,,Aha, Macháček.“
,,Jo, tak ten.“ V tu chvíli se mi konečně vybaví i název filmu.
Marně si opakuji doporučované finty na procvičování paměti. Nepomáhá luštění křížovek ani sudoku. Co mi je platné, že si pamatuji chemické značky prvků, latinské názvy pádů i Archimédův zákon, když vím, že nastane trapný moment a mě se zase něco důležitého nevybaví.
Ano, zapomínat je lidské, utěšuji se. Třeba je to tím, že mozek dostává příliš mnoho informací.
Ale co když ne?
Tohle bude krátké, ale výstižné. Protože to, co se mi poslední…
Alzheimerova, Parkinsonova či další nemoci mozku trápí v …
Po snídani jsem otevřela počítač, nahlédla do pošty, prošla…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
