První část třídílného dramatu Hořící keř, který natočila polská režisérka Agnieszka Hollandová, se na obrazovkách filmového kanálu HBO objeví v neděli 27. ledna. Slavnostní premiéra proběhne už ve středu 23. ledna v pražském multikině ve Slovanském domě. 

Od vzdoru k rezignaci

Snímek začíná rekonstrukcí alarmujícího činu Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na protest proti sovětské okupaci. Na příběhu mladé právničky, která se ujala zastupování Palachovy matky ve sporu s předním komunistickým funkcionářem, sleduje proměnu společnosti. A to od masového tichého vzdoru, vrcholícího Palachovým pohřbem, až k rostoucí rezignovanosti a nastupující normalizaci. Autorem scénáře byl Štěpán Hulík, který spolupracoval s historikem Petrem Blažkem.

„Mezinárodní premiéra bude 30. ledna na festivalu v Rotterdamu. Poté přijdou televizní premiéry v teritoriích, první bude začátkem února v Nizozemsku,“ řekl jednatel HBO Europe Ondřej Zach. Velká premiéra se koncem února uskuteční i v Polsku.

Na vlastní kůži

Ještě před natáčením loni v únoru Hollandová přiznala, jak velký pocit zodpovědnosti ji přepadl, když dostala tuto nabídku. Poměry, proti nimž Palach bojoval, totiž poznala na vlastní kůži. V době pražského jara a začínající normalizace studovala pražskou FAMU, v Praze se podílela na studentském hnutí, v prosinci 1971 byla zatčena a ve vazbě v Ruzyni strávila téměř dva měsíce.

„To, co nastalo po Palachově činu a při nástupu normalizace, pro mě bylo obrovskou lidskou zkušeností, cítila jsem tíhu i zoufalství,“ řekla. Ovlivnilo to její názory a změnilo to, co si o lidech a o světě myslí. Domnívá se, že po 44 letech by její snímek mohl oslovit novou generaci diváků. Palachův čin totiž nikdy nebyl filmově zpracován.

Hollandová natáčela 54 dní v Praze, Všetatech, Žatci, Mělníku, České Lípě, Veltrusech a v barrandovském studiu. Hořící keř má čtyři hodiny, na konci první části Palach zemře. Další dva díly připomenou sebeobětování Jana Zajíce z února 1969, dění ve studentských kruzích, kolaborantské aktivity příslušníků StB i to, jak chtěl komunistický režim vymazat Palachův odkaz z národního povědomí.

Scénář v deseti verzích

Hlavní roli advokátky ztvárnila Tatiana Pauhofová, poslance Viléma Nového, který na stranickém mítinku Palachův čin zlehčoval lživým prohlášením o „studeném ohni“, Martin Huba. V dalších rolích se objeví například Petr Stach, Jaroslava Pokorná, Ivan Trojan, Vojtěch Kotek, Igor Bareš, Jan Budař, David Novotný a Stanislav Zindulka.

„Před natáčením jsem se bála, ale strach nebyl naštěstí paralyzující. Pramenil z pocitu obrovské zodpovědnosti,“ řekla Pauhofová. Hrála skutečnou advokátku Dagmar Burešovou, která jménem Palachových příbuzných podala na Nového žalobu na ochranu osobnosti. Za normalizace obhajovala pronásledované disidenty, po roce 1989 se stala ministryní spravedlnosti.

Hollandová uvedla, že vzniklo deset verzí scénáře, přičemž se Hulík nebránil jejím dodatkům. „Osobní zkušenost mi dala právo posledního slova,“ dodala. Podle Hulíka jim skuteční aktéři příběhu vyšli vstříc: „Všichni si scénář přečetli, neměli k němu výhrady a dali nám tak posvěcení, že nelžeme.“