Protože z Brna do Srbska musím přes Prahu, neodolala jsem a v Praze si udělala pěknou vzpomínkovou vycházku.

Kufr zůstal na nádraží a já vyrazila k Jindřišské věži. Těšila jsem se na výstavu fotografií Prahy a také na to, že do posledního patra na vyhlídku jede výtah. Bohužel, nic z toho se neuskutečnilo, neb se porouchaly vstupní dveře, za kterými byly uvězněny 2 turistky. Ještě, že jsem to nebyla já. No nic, tak příště.

V Jindřišské ulici jsem nakoukla na Hlavní poštu, která se mi vždy moc líbila. Jen tak mimochodem, roku 1998 byla vyhlášena národní kulturní památkou.

Tramvají jsem popojela na Malostranské náměstí, prohlédnout si Kostel sv. Mikuláše. Po cestě na tramvaj jsem z nostalgie nakoukla do restaurace U tří zlatých hvězd, kde jsme nejednou slavili úspěšně složené zkoušky na VŠ.

Tramvají jsem vyjela až na Pražský hrad, na Pohořelec, protože jsem se chtěla projít Petřínskými sady. Od Strahovského kláštera vede dolů Petřínem spousta cest směrem na Újezd.

Po cestě jsem omrkla Loretu, Schwarzenberský, Salmovský a Arcibiskupský palác. Také hlavní vstup k Hradu na Hradčanském náměstí a vrátila se směrem ke Strahovskému klášteru na promenádu do Strahovské zahrady. Pokochala jsem se nádhernými výhledy a scházela směrem dolů kolem Schönbornské zahrady. Ta patří od roku 1924 společně s Schönbornským palácem Spojeným státům americkým. Veřejnosti je nepřístupná, neboť je tam velvyslanectví USA.

Po cestě jsem zahlédla bývalou kapli Jezulátka a podél Seminářské zahrady jsem došla do Hellichovy ulice na MHD.Vyzvedla jsem kufřík na nádraží, přespala v Praze a druhý den pokračovala s Danielou do Srbska.

Když jsem se vracela ze Srbska domů, tak to bylo opět přes Prahu. Tentokrát jsem procházela pamětihodnosti s Eliškou a Aničkou. Stihly jsme jen Karlův most a Vojanovy sady, protože obě fotily jak o závod. Do Prahy se dostanou málokdy a času do jejich odjezdu nebylo mnoho. Já jsem radši nefotila, neb jsem hlídala čas a směr, abychom se navzájem neztratily v davu turistů.

Po jejich odjezdu jsem měla ještě sraz se spolužačkami ze školy. Myslela jsem si na kávičku nebo na oběd, ale vytáhly mě znovu na Hrad, kde jsme se prošli Černínskou zahradou a Královskou zahradou k Letohrádku královny Anny.

Moje toulání Prahou jsem zakončila v hospůdce u Jindřišské věže dobrou polévkou a pak už jen vlakem hurá domů. Škoda jen, že vlak nemá lůžkové vozy. Moje nohy by to uvítaly.