Zvídavost a nadhled dělá ve stáří život příjemnější

Zvídavost a nadhled dělá ve stáří život příjemnější
Ilustrační foto: Pexels

Já to říkala. Já měla zase pravdu. Dříve by si něco takového nikdo nedovolil. Mladí lidé jsou dnes jiní. Svět se řítí do záhuby. To jsou zdraví škodlivé věty. Ano, slova mohou mít výrazný vliv na to, v jaké psychické a fyzické kondici jsme.

Kdo považuje každý rok především za možnost něco nového se dozvědět, naučit nebo vidět, má příjemnější stáří než jedinci, kteří o stárnutí předem přemýšlejí a stanovují si strategie, jak s ním bojovat, případně se ho předem obávají.

To je závěr rozsáhlého výzkumu amerického Národního institutu pro stárnutí, organizace, která se zabývá otázkami spojenými se stárnutím populace. Obsahuje konkrétní příklady chování či uvažování, které činí stárnutí příjemnější. Pschologové je získali od lidí, kteří jsou ve velmi dobré fyzické i psychické kondici, přestože dosáhli vysokého věku.

Tady jsou některá z doporučení:

Nevěřte příliš informacím sdíleným přes sociální sítě, často nejde o fakta, nýbrž o názory. Pokud je přijímáte za své, případně je sdělujete někomu jinému, zamyslete se, zda máte pro své tvrzení dostatek důkazů, zda jste přesvědčeni, že tomu tak skutečně je. Vyhnete se tak pocitu, že okolní svět je nebezpečný, nepříjemný, že jde z něho strach.

Nemějte chuť sdělovat za každou cenu pravdu. Jste si jisti, že to, co si myslíte, je pravda? Nebo je to jen váš pocit?

Nelíbí se vám něco na mladých lidech? V pořádku. Ale je nutné dávat jim to najevo? Bylo by vám příjemné, kdyby vám někdo dával najevo, co se vám nelíbí na vás, napomínal vás, poučoval vás? Není nutné se ke všemu vyjadřovat, ke všemu zaujímat stanovisko, natož srovnávat dobu, kdy jste byli mladí a tu současnou. Některé věci prostě srovnávat nelze.

Poznávejte nové věci. Pusťte si hudbu, kterou neznáte. Podívejte se na film, který se třeba líbil mladým a máte pocit, že by vás nikdy neoslovil. Stačí jednou, zpravidla vás bavit nebude, ale co kdyby třeba ano? Kupte si jiný časopis než obvykle, zkuste nakoupit v jiném obchodě, než do kterého běžně chodíte.

Ty rady se mohou zdát banální, ale je dobré si vzpomenout, jak člověk žil v mládí. Neustále zkoušel něco nového, něco hledal, poznával, byl dychtivý, zvědavý a měl pocit, že mu stále něco utíká. Komu něco z toho zůstalo celý život, je zpravidla v lepší psychické kondici než jeho ubručení a unudění vrstevníci. A jak známo, od psychické kondice se odvíjí ta fyzická.

„Umění stárnout spočívá v tom, že člověk nezapomene umění milovat svět i sebe. Podle mě nás ve stáří čeká hlavně usmíření se svým životem, s blízkými. Ale lítost nad tím, co jsem měl dělat jinak, všechno ztěžuje,“ říká psychiatr Radkin Honzák.

Jistě, stáří přináší nemoci, ztrátu sil a tím i spokojenost a pocit pohody. Protože zjištění, že už nezvládáme to co dříve a nemůžeme dělat vše, na co jsme zvyklí, pořádně rozhodí, naštve, vyděsí. Přesto nebo právě proto je třeba zachovat si schopnost dělat aspoň to, co můžeme.

„Ve stáří se projevuje, jak člověk žil celý život. Když něco neděláte ve třiceti nebo čtyřiceti, těžko to začnete dělat v pětašedesáti. Takže, pokud vstupujete do seniorského věku, aniž byste měli přátele a koníčky, těžko je pak nastartujete, těžko budete někam patřit,“ říká Jiří Hrabě, ředitel společnosti Elpida.

Existuje několik průzkumů, z nichž vyplývá, že lidé, kteří neztratili chuť do života a zájem o nové věci, žijí průměrně o pět let déle v dobré kondici než ti ubručení, samotářsky založení. Jistě, každý člověk je jiný. Samozřejmě jsou případy, kdy veselý sportovec se spoustou zájmů a přátel najednou vážně onemocní a jeho život je ihned méně kvalitní a zkrátí se. A naopak, bručoun bez špetky sociální a emoční inteligence může klidně ležet u televize a popíjet pivo, tloustnout, nechodit ven, ale přesto žít výrazně déle.

Nicméně, pokud si pod pojmem život představujeme poznávání nových věcí, radosti, koníčky a setkávání se s přáteli či rodinou, je mnohokrát potvrzenou skutečností, že optimisté a společensky založení jedinci tráví větší část života v dobré zdravotní kondici.

Ovšem pozor, je tady ještě jedna důležitá okolnost, která v tom, jak stárneme, hraje roli. V poslední době psychologové čím dál více upozorňují na takzvaný byznys se štěstím, se spokojeností. Společnost totiž získala dojem, že je třeba být neustále šťastný, usměvavý. Rady, jak žít, abychom byli v kondici, se na nás valí ze všech stran a právě rady, jak směřovat ke spokojenému stárnutí patří mezi ně. Je dobré si z nich něco vzít. Ale zároveň je třeba brát je s rezervou. „Snažit se být pořád šťastni je nesmysl a vlastně i hazard. Žijeme v době emocionálního kapitalismu, který udělal ze štěstí zboží. A tak se někteří lidé tak snaží předstírat sobě i okolí, že jsou šťastní, až jsou ve skutečnosti nešťastní,“ tvrdí dánský psycholog Svend Brinkmann, který toto téma rozebírá ve svých knihách.

Jinými slovy, učit se nové věci, setkávat se s přáteli, bavit se, cestovat, sportovat je fajn a určitě to pomáhá k delšímu životu v dobré kondici. Ale říkat u toho neustále každému, že jsme šťastní a usmívat se od ucha k uchu, není nutné. Přesněji, zatím neproběhl žádný výzkum, který by prokázal, že to někomu dělá dobře.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
20 komentářů
Jitka Caklová
Já si nechám poradit od každého, jehož racionalita vychází z osobních zkušeností. Díky svým bohatým životním zkušenostem poznám, 1/ zda dotyčného racionalita vychází z jeho životních zkušeností, nebo 2/ má racionalitu naučenou z knížek. Nejsem hlupák, abych rady přijímala od případu "2/", to raději budu v jeho očích hlupákem :-)
Jindřich Berka
Já si nechám poradit, ale musí to být racionální. Ten, který si myslí, že má patent na rozum, že radu nepotřebuje se k jeho škodě mýlí. Vždy někdo něco umí, co ten druhý neví a když mu to nabídne, tak jen hlupák to může odmítnout. To je můj názor. Jindra
Soňa Prachfeldová
Jasně nejasně, prý každý máme svého dvojníka, potkala jsem starou paní, která byla celá moje máma. :-)
VANDA Blaškovič
Soňo, poznáváš se na fotografii?..:)
Jitka Caklová
"...., být tolerantní k okolí a nepoučovat." A co s tím, když je netolerantní okolí a poučuje?"
Antonín Nebuželský
Já si celá léta říkám "jsem spokojený, občas i šťastný"...
Anna Potůčková
Radit něco někomu je jedna věc a dle rad konat je další věc. Jsou rady nad kterými mávnu rukou, jsou rady nad kterými přemýšlím a jsou rady, které mě posunou dál. Zrovna na jedno takové radění jsem se přihlásila na jeden kurs do Olomouce a moc se na to těším. A vím že si poradit nechám moc ráda :-)
Hana Rypáčková
Já nevím, proč nám musí pořád někdo radit...
Jitka Caklová
Mařinko, krásně jsi to vyjádřila ♥. Díky :-)
Marie Magdalena Klosová
Je čas pro smích, radost a štěstí, ale pak taky pro pláč, smutek, obavy a někdy i zoufalství. Vše má být v rovnováze a člověk si s tím musí umět poradit. Je to náročný úkol, a je určitě snazší ho plnit s úsměvem a nadějí než zatrpkle a s vyhlídkou na špatné konce. mm
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše