Když léto zaťuká, honem ven do přírody, podívat se, jaké přichází. Letos léto něžně nezaťukalo, ale okamžitě se ohlásilo vedry a suchem. A když nás pěkně rozpálilo a vysušilo, tak se smilovalo a řeklo si, že tedy zaprší. Ať se země napije, ať se nám vyhladí tváře, ať si všichni zase vydechneme.
Zajímavé je, že vždy začne pršet v době, kdy dozrávají třešně a jahody. Nevím, jak u jiných zahradníků, máme třešeň a co myslíte? Už aby každou třešničku člověk rozlupoval a skoro všude je červík. Bílý, malinkatý, svíjející se. Ale myslím, že ví, že přežije, protože třeba já to vzdávám a nechávám ho žít. Zase se budou mít ptáčci zpěváčci dobře. Jahody, ty zase začínají nahnívat, ale z prvních jsem udělala jahodové knedlíky, koláč i džem. Tak jsem spokojená. Až na to zalévání, zahrada je dočista vysušená a pokud by nedostala svoji dávku vody, vše by zašlo. Konev se stává mým neoblíbeným pracovním předmětem, tělo se brání, jak je zmoženo, ale přesto tyto rituály opakuji zas a znova. Nedám se odradit nepřízní počasí.
Vyjela jsem na kole zkontrolovat České středohoří, jak si stojí, jak si leží. Přes cestu mi přeběhla malá srnečka, nad hlavou létali dravci, traktory svážely balíky sena. Vše na svém místě, obilí zlátne, stromy jsou ještě pěkně zelené, ve vesnicích se opravuje. Tady je svět v pořádku - jak zní jeden slogan. Vyjela jsem směr Třebenice, na Košťálov mířily skupiny žáčků, bude konec školního roku, je čas výletů. V Třebenicích jsem se stavěla v hospůdce u kostela, vaří tam moc dobře. Dala jsem si marinovanou krkovičku s rýží, zapila grepem. No, chtělo to pivo, ale ctím řidičské zákony. I když se občasným pokutám nevyhnu.
Na zpáteční cestě to hodně foukalo i poprchávalo, ještě, že jsem měla bundu. Najela jsem 50 km a přiznám, byla jsem zmožená, vyfoukaná. Ale doma dělám, jakože nic, jinak bych slyšela věty typu - uvědomuješ si, kolik ti je, nemůžeš jezdit tak daleko sama, dávej na sebe pozor, počkej, až budu mít volno, pojedeme spolu a podobně. No, jako kdybych byla malé dítě, řekněte?
České středohoří je rozmanité, prosté, půvabné, je naše a kdo se v něm toulá, dá mi za pravdu. Že Alenko?
Přátelé, přeji vám krásné léto, s rozmary počasí nic nenaděláme, ostatně my lidé máme také své. Přeji vám léto plné pohody a pábení!
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Léto. Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá…
Nemám ráda podzim a zimu přímo nesnáším, ale protože nechci být…
Přilétl a obcházel kolem, občas zazpíval. Tak jsem mu zahvízdal v…
Čím jsem starší, tím víc se těším. Nejvíc asi na jaro. To je…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
