Když léto zaťuká, honem ven do přírody, podívat se, jaké přichází. Letos léto něžně nezaťukalo, ale okamžitě se ohlásilo vedry a suchem. A když nás pěkně rozpálilo a vysušilo, tak se smilovalo a řeklo si, že tedy zaprší. Ať se země napije, ať se nám vyhladí tváře, ať si všichni zase vydechneme.
Zajímavé je, že vždy začne pršet v době, kdy dozrávají třešně a jahody. Nevím, jak u jiných zahradníků, máme třešeň a co myslíte? Už aby každou třešničku člověk rozlupoval a skoro všude je červík. Bílý, malinkatý, svíjející se. Ale myslím, že ví, že přežije, protože třeba já to vzdávám a nechávám ho žít. Zase se budou mít ptáčci zpěváčci dobře. Jahody, ty zase začínají nahnívat, ale z prvních jsem udělala jahodové knedlíky, koláč i džem. Tak jsem spokojená. Až na to zalévání, zahrada je dočista vysušená a pokud by nedostala svoji dávku vody, vše by zašlo. Konev se stává mým neoblíbeným pracovním předmětem, tělo se brání, jak je zmoženo, ale přesto tyto rituály opakuji zas a znova. Nedám se odradit nepřízní počasí.
Vyjela jsem na kole zkontrolovat České středohoří, jak si stojí, jak si leží. Přes cestu mi přeběhla malá srnečka, nad hlavou létali dravci, traktory svážely balíky sena. Vše na svém místě, obilí zlátne, stromy jsou ještě pěkně zelené, ve vesnicích se opravuje. Tady je svět v pořádku - jak zní jeden slogan. Vyjela jsem směr Třebenice, na Košťálov mířily skupiny žáčků, bude konec školního roku, je čas výletů. V Třebenicích jsem se stavěla v hospůdce u kostela, vaří tam moc dobře. Dala jsem si marinovanou krkovičku s rýží, zapila grepem. No, chtělo to pivo, ale ctím řidičské zákony. I když se občasným pokutám nevyhnu.
Na zpáteční cestě to hodně foukalo i poprchávalo, ještě, že jsem měla bundu. Najela jsem 50 km a přiznám, byla jsem zmožená, vyfoukaná. Ale doma dělám, jakože nic, jinak bych slyšela věty typu - uvědomuješ si, kolik ti je, nemůžeš jezdit tak daleko sama, dávej na sebe pozor, počkej, až budu mít volno, pojedeme spolu a podobně. No, jako kdybych byla malé dítě, řekněte?
České středohoří je rozmanité, prosté, půvabné, je naše a kdo se v něm toulá, dá mi za pravdu. Že Alenko?
Přátelé, přeji vám krásné léto, s rozmary počasí nic nenaděláme, ostatně my lidé máme také své. Přeji vám léto plné pohody a pábení!
Pošlete odkaz na tento článek
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Léto. Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá…
Nemám ráda podzim a zimu přímo nesnáším, ale protože nechci být…
Přilétl a obcházel kolem, občas zazpíval. Tak jsem mu zahvízdal v…
Čím jsem starší, tím víc se těším. Nejvíc asi na jaro. To je…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %