Jsou radosti velkého formátu, které jsou uloženy někde hluboko v nás. Které si někdy uvědomujeme a někdy ne. Přesto se čas od času připomenou závratně milým pocitem někde u srdce.
Mezi takové patří například skutečnost, že děti přijaly víru, kterou nám předali za nelehkých podmínek naši rodiče. Víru, o níž se můžeme opřít v čase těžkostí. Víme, že těžkosti budou spíš přibývat než ubývat.
Další kategorii tvoří radosti z určitého překonání sama sebe. Někdy tomu těžko věřím, ale těší mě, když přemluvím své tělo, aby vystoupalo proti kopci do domova seniorů, abych si s lidmi téměř o generaci staršími povídala jako dobrovolník. Vždyť je to výsada. V naší rodině už nejstarší členy nemáme. Užívám si to prolínání světů, i když někteří vnímají už hodně málo. Jiní naopak mají elánu a pozitivního přístupu na rozdávání. Docela často si z této nabídky nějakou tu radost odnesu a doufám, že i přináším.
Pak jsou radosti malé, řekněme situační. Neobvyklý zážitek mi dopřála porucha internetu v domě. Tuto poruchu se mi podařilo k synově radosti odstranit a dostalo se mi patřičného uznání. Děti rozpojily při hře kabely pod stolem. Tento druh závady se nacházel mimo myšlenkové spektrum architekta umělé inteligence. Stačila na to babiččina zkušenost. To opravdu potěší.
Radost téměř bláznivou mi paradoxně připravila návštěva hřbitova. Lépe řečeno, možnost se z návštěvy hřbitova vrátit domů. V letních dnech jezdím zalévat květiny na hrobech až navečer. Dny jsou dlouhé, nevěnovala jsem pozornost zavírací době hřbitova. Jezdím na elektrokole, které si beru sebou i za bránu. Pokud nikoho neruším ani nepohoršuji, mezi jednotlivými hroby se na něm i popovezu. Jinak ho vodím. Když jsem splnila všechny své povinnosti, vracím se k bráně. Je zavřená. No nic, zkusím další. Taky zavřená. Ó hrůzo! Obhlížím terén – tady po tom malém zatravněném svahu bych se mohla dostat na tu zídku, kolo bych přendala přes nevysoké kovové sloupky, které jsou na zídce v řídkém rozestupu, kolo spustím podél zídky a pak se sešoupnu sama. K mé velké radosti byl za zídkou stojan na kola. Svůj dopravní prostředek jsem tedy pustila mezi stojan a zídku, ani si nenatloukl, čehož jsem se velmi obávala. Sedla jsem si na zídku, svezla se dolů na zem, též bez úrazu. Uf. V tom se rychlým tempem přibližují k bráně hřbitova dvě ženy, zřejmě matka středního věku s dcerou. „Je zamčeno,“ volám na ně. Dámy nechtějí uvěřit. „To není možné.“ „Ale je, proč bych tady jinak lezla přes zeď?“ Návštěvnice na sebe mrkly: „Jdeme taky.“ Šup na stojan, na zídku a mohly realizovat svůj úmysl rozsvítit svíčku na příslušném hrobě. To bylo radosti. Nejen, že jsem celé dobrodružství přežila bez úrazu, kolo bez závady, navíc jsem se stala inspirací, kterou bych tedy sama od sebe nevymyslela.
Určitý bonus mi přineslo i varování meteorologů, abychom my 65+ nevylézali zbytečné do horkých letních ulic. No, není to nádhera? Zatemníte okna, uděláte si něco dobrého k pití, máte alibi na to, že nemusíte nic moc dělat. Můžete číst a psát a zase číst a zase psát. Navíc téma, které je do letní soutěže vypsáno „moje seniorské radosti“ působí jako lék na různé strachy, pochybnosti a dokonce i na sebelítosti. Prostě se musíte probírat radostmi a to je dobře.
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Zase se sejdem. Mám na mysli nejen letošní Vánoce, ale i mnoho…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako…
Redakce
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
