Jsou radosti velkého formátu, které jsou uloženy někde hluboko v nás. Které si někdy uvědomujeme a někdy ne. Přesto se čas od času připomenou závratně milým pocitem někde u srdce.
Mezi takové patří například skutečnost, že děti přijaly víru, kterou nám předali za nelehkých podmínek naši rodiče. Víru, o níž se můžeme opřít v čase těžkostí. Víme, že těžkosti budou spíš přibývat než ubývat.
Další kategorii tvoří radosti z určitého překonání sama sebe. Někdy tomu těžko věřím, ale těší mě, když přemluvím své tělo, aby vystoupalo proti kopci do domova seniorů, abych si s lidmi téměř o generaci staršími povídala jako dobrovolník. Vždyť je to výsada. V naší rodině už nejstarší členy nemáme. Užívám si to prolínání světů, i když někteří vnímají už hodně málo. Jiní naopak mají elánu a pozitivního přístupu na rozdávání. Docela často si z této nabídky nějakou tu radost odnesu a doufám, že i přináším.
Pak jsou radosti malé, řekněme situační. Neobvyklý zážitek mi dopřála porucha internetu v domě. Tuto poruchu se mi podařilo k synově radosti odstranit a dostalo se mi patřičného uznání. Děti rozpojily při hře kabely pod stolem. Tento druh závady se nacházel mimo myšlenkové spektrum architekta umělé inteligence. Stačila na to babiččina zkušenost. To opravdu potěší.
Radost téměř bláznivou mi paradoxně připravila návštěva hřbitova. Lépe řečeno, možnost se z návštěvy hřbitova vrátit domů. V letních dnech jezdím zalévat květiny na hrobech až navečer. Dny jsou dlouhé, nevěnovala jsem pozornost zavírací době hřbitova. Jezdím na elektrokole, které si beru sebou i za bránu. Pokud nikoho neruším ani nepohoršuji, mezi jednotlivými hroby se na něm i popovezu. Jinak ho vodím. Když jsem splnila všechny své povinnosti, vracím se k bráně. Je zavřená. No nic, zkusím další. Taky zavřená. Ó hrůzo! Obhlížím terén – tady po tom malém zatravněném svahu bych se mohla dostat na tu zídku, kolo bych přendala přes nevysoké kovové sloupky, které jsou na zídce v řídkém rozestupu, kolo spustím podél zídky a pak se sešoupnu sama. K mé velké radosti byl za zídkou stojan na kola. Svůj dopravní prostředek jsem tedy pustila mezi stojan a zídku, ani si nenatloukl, čehož jsem se velmi obávala. Sedla jsem si na zídku, svezla se dolů na zem, též bez úrazu. Uf. V tom se rychlým tempem přibližují k bráně hřbitova dvě ženy, zřejmě matka středního věku s dcerou. „Je zamčeno,“ volám na ně. Dámy nechtějí uvěřit. „To není možné.“ „Ale je, proč bych tady jinak lezla přes zeď?“ Návštěvnice na sebe mrkly: „Jdeme taky.“ Šup na stojan, na zídku a mohly realizovat svůj úmysl rozsvítit svíčku na příslušném hrobě. To bylo radosti. Nejen, že jsem celé dobrodružství přežila bez úrazu, kolo bez závady, navíc jsem se stala inspirací, kterou bych tedy sama od sebe nevymyslela.
Určitý bonus mi přineslo i varování meteorologů, abychom my 65+ nevylézali zbytečné do horkých letních ulic. No, není to nádhera? Zatemníte okna, uděláte si něco dobrého k pití, máte alibi na to, že nemusíte nic moc dělat. Můžete číst a psát a zase číst a zase psát. Navíc téma, které je do letní soutěže vypsáno „moje seniorské radosti“ působí jako lék na různé strachy, pochybnosti a dokonce i na sebelítosti. Prostě se musíte probírat radostmi a to je dobře.
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Zase se sejdem. Mám na mysli nejen letošní Vánoce, ale i mnoho…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako…
Redakce
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Redakce
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Redakce
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Redakce
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
Redakce
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Redakce
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
