Radosti i strasti, i zcela obyčejný seniorský život. Člověk se obvykle rád o prožitou radost podělí s ostatními. Je to příjemné. No, a starost sdílená alespoň na nějaký čas člověku pomůže na prožitou strast zapomenout.

Pokud pročítáme íčkové články a chaty, dozvídáme se o svých virtuálních přátelích mnohé. Jejich radosti s dětmi, vnoučaty, radosti z výletů, ze setkávání s přáteli a tak dál. Je to pozitivní čtení. A každému to moc přeji.

I já prožívám své drobné radosti. Není jich sice tolik, jak bych si třeba přál, ale jsem za ně životu vděčný. Občasné setkání s dcerami, setkávání s  přáteli, jak v domácím prostředí, tak i v mé oblíbené kavárně na náměstí, setkávání s Věrkou, akce našeho klubu, starost o pejska a procházky s ním, není toho skutečně moc. Dokážu se ale radovat i z drobností. Kupodivu i z toho, když mě občas méně bolí nemocná páteř nebo když moje malá babička Britney nekašle a granule sežere s chutí.

Ale jedna radost, a to radost skutečně velká a nedočkavě očekávaná, se rodí obvykle na počátku podzimu, kdy vycházejí mé nové knihy a město, knihovna a místní nakladatelství organizují akce, na kterých můžeme já i ostatní místní autoři prezentovat veřejnosti něco ze své nové tvorby.

V loňském roce jsem tak mohl nabídnout tři knihy – cestopis  Guten Tag, Rakousko, knihu glos, fejetonů a esejí Povídání o všem možném a poměrně rozsáhlé druhé, rozšířené vydání historie litoměřického juda pod názvem 60 let litoměřického juda.

Letošní rok by měl být na nabídku mých knih podobný. V místním nakladatelství by měl vyjít glosář Prostě jen tak žít a v mém oblíbeném moravském nakladatelství moje klíčová kniha Civilizační procesy starověkého světa, která mapuje zrod, vývoj a zánik starověkých civilizací.

Doufám, že se letos podaří v tomto spolehlivém a kvalitním nakladatelství vydat i knihu třetí, jejíž obsah budete možná znát, neboť některé její části vycházely v jednotlivých článcích, zde, na íčku, v loňském roce. Dal jsem jí název Obrazy času a podtitul První československá republika. Tato kniha je moje jubilejní. Dvacátá.

Člověčí radosti jsou různé. Jak jsem se již zmínil, tolik jich zase nemám. Ale radost z určité vykonané práce, radost z toho, že moje tvůrčí aktivita má nějaký pozitivní výsledek, ta je skutečně velká. A také, přiznám se, moc přeji radost i druhým. Neboť, čím bude na světě více radosti, tím nám bude všem lépe.

P. S. 

Kniha Civilizační procesy starověkého světa již před pár dny dorazila a mám z ní velkou radost.