Okna bývají u nás naplno otevřená, aby bylo vidět ven a také, aby léto mohlo až k nám domů. Před okny voní lípy zalité sluncem, okno do zahrádky bývá rámované červenými růžemi. Všechna okna jsou ozdobená muškáty.

Od rána bývají otevřené i dveře, to když vyjdu pozdravit zahrádku. Podívám se, jak rostliny přežily noční déšť, nebo naopak nakypřím půdu a zaliji vše před začínajícím horkem letního dne. Potěším se s každou nově vykvetlou květinou. Natrhám si hrst drobného ovoce, maliny, rybíz, borůvky, k tomu pěkně vybarvené sladké letní jablíčko k snídani.

Posedím na terásce, nebo na houpačce, Betynka se ihned uvelebí vedle mne a spolu vnímáme ranní pohodu.

Nad námi na modrém nebi krouží jiřičky, domácí paní kosová se prochází v záhonech, na střeše cukrují hrdličky. Však se je kosové něco nazlobili, když si chtěly i ony smlsnout na třešních. Táta kos vždy vystartoval z vršku třešně s bojovně vysunutým zobákem a s pevně roztaženými křídly, ostře vyrazil do útoku zahnat hrdličky ze zahrádky. Když se kosové třešní nasytili, nastoupili vrabci. Přesně napodobili kosy a vyhnali hrdličky, které se k nám přesto věrně vracejí. I jiné ptactvo si naši zahrádku oblíbilo. Na levanduli se zhoupne dvojice rehků, večer se tu prochází konipasi.

Pod rybízy se mihne ještěrka, přilétají různí motýli, včelky a hlavně čmeláci, kteří snad ani nespí. Ráno jsou již brzy na levandulích a jsou tam i dlouho do noci.

Že si k nám našly cestu po staré zdi i myši od sousedů a snědly postupně všechny plody na jedné mladé broskvičce, tedy nechaly tam jednu, není moc hodné zaznamenání, ale přesto se tak stalo.

Ráno denně zaliji všechny své chráněnce, vše, co jsem vypěstovala, a se všemi promluvím. Říkám si, ten, kdo vypiplá rostlinu od semínka, nebo od slabého řízečku, kdo zasadí stromek, přes zimu a na jaře ho chrání, kdo poprvé zažije radost z úrody, ten nemůže ničit ani bořit. Váží si své práce, váží si přírody, všeho krásného a živého.

Zpracování úrody vyžaduje hodně času, ale proto zahrádkář pěstuje, aby sklízel, a plody je potřeba uchovat. Tak zavařuji, vyrábím a také rozdávám.

Zahrádka poskytuje spoustu krásy a radosti, což je dárek největší. Užívám si ho, těším se z letních dnů.

Sdílená radost dvojnásobná, proto si vážím těch chvilek, kdy večer ve dvou posedíme venku, vlastně ve třech, s pejskem. Většinou si dáme něco na oslavu všech, kdo mají výročí, nebo slavíme jen pěknou pohodu léta. A když přijdou děti nebo vnoučata, příbuzní nebo známí, je na zahrádce o to víc hezky.

Kéž by se také všichni lidé mohli těšit ze svých radostí. Předpokladem je zdraví, proto ho přeji všem a také spokojenost v klidném a krásném létě.