Určitě to znáte taky. Potkáte se s někým a padne otázka „Jak se máš?“ Dost často následuje odpověď „Ále, stojí to za houby“ a následuje výčet proč.
Prý o čem mluvíme, to si do života přitahujeme. Rozhodla jsem se tedy, že já jsem se měla, mám, a budu mít dobře. Samozřejmě, že občas si postěžuji kamarádce, ale jen tak, lehce. Abych si náhodou nepřivolala do života nějaký problém. Věřte mi, vychází to.
Nevím, kolik dnů mi ještě zbývá, než odejdu tam někam, odkud není návratu. A proto se snažím si každý den užít a prožít. V radosti, pohodě, s lidmi, které mám ráda a nebo s lidmi, kteří mě něčím obohatí, rozveselí, pobaví. S rodinou, dobrou knížkou, s prací na zahradě nebo u včel. A nebo jen tak, užívat si přírodu. Kochat se letním ránem, prvním sněhem, úžasným západem slunce, letní bouřkou a nebo ledovou krásou, co dokáže jen mráz jinovatkou. Pořád je na co koukat a co objevovat.
První prolety včel, kvetoucí lísku, rampouchy na střeše. Kosáky, krmící mladé, poskakující po zahradě s plnými zobáčky žížal. První zkušební lety mladých vlaštovek, krmítko obsypané sýkorkami, sladké hrozny vína, kvetoucí růže, vůni lip. Pozorovat mimča, jak rychle rostou, jejich první krůčky a než se naděju, jdou do školy. Pozdravit sousedku, potěšit se starým filmem, co přivolává vzpomínky, zaposlouchat se do vyprávění a veršů Františka Novotného nebo kamarádky Evičky, poslechnout si dobrou muziku.
Vltava, zahraná na harfu i starý rock and roll, co jsem kdysi poslouchala na „Laxíku“, cikánská muzika, všechno má v sobě „něco“, co mě nabíjí. Někdo to složil, naučil se to a poslal nebo posílá dál. Energie úžasná a pozitivní.
Jsem tvor společenský a zvídavý, nemám problém se dát do řeči s lidmi, které neznám.
Jednou je to paní Jana, která občas chodí pečovat o pomník a hrob Václava Havla a jeho první ženy Olgy, jindy ukrajinská rodina, žijící dočasně v malé vesničce u Rakovníka.
Velmi ráda čtu Ziburova vyprávění o cestách a lidech. Podobně vypráví zážitky z míst, kde žil nebo která navštívil, jeden náš kolega v klubu. Má neskutečnou paměť. Třeba zrovna včera jsme se při povídání náhodou dostali k názvům ulic. Hned nás obohatil o několik nezvyklostí. Všechny si dokázal vysvětlit, ale jedna mu byla záhadou. Ulice Ululuk. Tak se zeptal. Místní si udělali legraci z cedule, hlásající ul. U luk. UlUluk byl na světě.
Velkou mou radostí je psaní. Spisovatel ze mě nebude, píšu jen tak, pro zábavu. A potěší mě, když se můj výtvor někomu líbí a ještě víc, když u někoho vyvolá pozitivní vzpomínky.
Tohle všechno jsou mé malé velké seniorské radosti. Naplňují mé dny. A pevně doufám, že ještě pár let budou a že ještě potkám hodně lidí, stejně naladěných.
PS: Pokud jste dočetli až sem, děkuji za váš čas.
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Zase se sejdem. Mám na mysli nejen letošní Vánoce, ale i mnoho…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako…
Redakce
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
