Povídání o tom, jak jsem "chytila" myš, aneb opravdu nic pro citlivky
Tak nám tuhle v práci běhala myš! Dokud byla venku, tak mi nevadila, ale pak lezla pod dveře prádelny a kolega, který tam na dvoře kopal, se na ní smál, jako kdyby to bylo koťátko nebo štěňátko. Pokladní Iva mu říkala, aby jí zabil, ale on řekl, že to nejde, že se před ním vždycky schová. Tak jsem si dělala legraci, že jí budu muset chytit já, protože dědeček o mě často říká (pochopitelně proto, aby mě co nejvíc urazil a zesměšnil), že jsem "nějaká moc chytrá, že bych mohla chytat myši". No a jak to dopadlo? Přišli návštěvníci, dvě paní a mladí asi manželé - cyklisti a já šla provádět a najednou slyším Ivu jak křičí, že myš vlezla do chalupy do síně a ať jí někdo zabije. Ten pán povídal, že to udělá, myš seděla u prahu a chtěl jí zašlápnout, ale jeho paní mu to zakázala a ty druhé dvě se taky tvářily jako že zabít myš v chalupě je odporná vražda.
Tak jsem řekla, že obvykle to nedělám, protože od toho máme doma tři kočky, ale když to musí být... A zašlápla jsem jí svou novou černobílou žabkou. Ženský hejkaly, jako kdybych jí podřízla nebo co a pán se smál. Byl to moc hezký pán a smál se taky moc hezky. Iva myš vyhodila lopatkou do popelnice a já pokračovala ve výkladu klidně dál. Mladý pán se na mě spiklenecky usmíval, ty dvě paní se už za chvilku taky tvářily, jako kdyby se nic nestalo, jenom ta mladá cyklistka (ani si nesundala z hlavy cyklistickou přilbu a absolvovala v ní celou prohlídku) mi to asi nedokázala odpustit a tvářila se, že trpí. Po skončení prohlídky mi ty dvě napsaly do návštěvní knihy, že se jim u nás moc líbilo a o myši tam nebyla ani zmínka, ale ta mladá vypálila rovnou ke kolu a ten její hned za ní. Cestou mi tedy ještě stačil poděkovat a říct nashle, ale mladá paní vypadala, že asi odjede jen za nejbližší roh a bude zvracet. Já jsem si pak jen u vody na dvoře otřela z boty krev a šla provádět další skupinku...
Pošlete odkaz na tento článek
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %