FEJETON: Jak jsme zakládali gastrolyriku

FEJETON: Jak jsme zakládali gastrolyriku
Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

Šeredně se plete ten, kdo si snad myslí, že my dědkové a babky – pardón, senioři – už jsme za zenitem tvůrčích sil a nemáme lidstvu co dát. Ať si zajde do naší party a nebude stačit čumět na ten tryskající kreativní potenciál. Nedávno jsme například položili základní kámen k novému žánru poezie.

Nazval bych to stravovacím veršotepectvím, gastrobásněním, případně potravní lyrikou. Celé to rozpoutal kamarád Přemysl. Už při příchodu si požitkářsky poplácával pupek: „Dneska jsem ve formě, moje Jarmilka mi uvařila úžasnej gulášek, prostě jedna báseň.“ „Hele, víš co,“ zareagoval Míra, „tak nežvaň a tu báseň rovnou slož, vole.“ Jenže Přému tím naprosto nepřekvapil, z jeho úst neprodleně zaznělo brilantní dvojverší: „Prostý lid i papaláši, naleznou klid při guláši.“

Tak tohle jsme ocenili a v našich starých zkušených hlavách okamžitě začala úřadovat Euterpé, neboli bájná múza lyrického básnictví, zpěvu a hudby. Výborně, dneska se tady tedy bude veršovat o dlabání, o té nezbytné a krásné konstantě života lidského. První se prezentuje Miloš: „To mé žaludeční šťávy mají radši biftek z krávy.“ Na to mu pohotově kriticky odpovídá Lída: „Žiješ v prachu, starej brachu, správnej Pražák, má rád smažák. A když je to pašák, dá si k němu vlašák.“ Sklidila za to náš potlesk, ale už tu je Jura se svým snad ještě kvalitnějším příspěvkem: „Světlo světa zřel jsem v Aši, dlabu bramborovou kaši. Pokud mi k ní dají řízek, rozkoši jsem velmi blízek.“

Baví nás to velice, prostor obyčejné hospody rázem získává vznešenou auru poetické kavárny. Jura je přímo k nezastavení: „Za ženu mám sice rajskou, ale moje bokovka, je půvabná koprovka.“ Od Oldy se zase dozvídáme, že: „Po knedlu, vepřu se zelím, úplně se tetelím.“ Mezi Mírou a Viktorem proběhne drobný rodinně-regionální konflikt, když na výzvu: „Lidé, jeďme do Benátek, k mé tetě na karbanátek. Tvářičky má jak červánky, dává hodně majoránky,“ zazní odpověď: „Ne ne, jeďme na Hanou, k mé tchýni na sekanou. Má v ní chilli s cibulí, až se z huby zahulí.“

Tíhu okamžiku nevydržel Karel a s prozaickým zdůvodněním, že už z toho všeho doprčic dostal hlad, požaduje od číšníka pana Josefa jídelní lístek. Jen mávne rukou nad Květinou připomínkou, že by teď neměl žrát jako zvíře, neboť správný básník musí přece být trošku hladový. Naštěstí na pana Josefa je jako vždy spolehnutí a odpovídá Karlovi přesně v dimenzích poetické atmosféry: „Tož, šohajku, hore háj, já už mám jenom gothaj,“ což ovšem Karel neakceptuje s tím, že by ho určitě zase pálila žáha. Jejich vyjednávání končí Josefovým rezignačním pokrčením ramen a šouravým odchodem. Zdá se mi, že při tom zaslechnu jeho mumlání: „Hody hody doprovody, mám tu přece spoustu sody.“

Tvůrčí podvečer pokračuje plodně a intenzivně. Do prostoru zaznívají stále hodnotnější a propracovanější díla stravovací lyriky. Přemysl už opustil horování pro Jarmilčin guláš a veršuje o tom, kterak „pro psychiku skvělým dárkem, je krémžská hořčice s párkem“, Marcela se pustila do veršované úvahy o tom, že „raději než platí daně, zaskočí si na lazaně.“ U stejného druhu potravy zůstal i Vladimír, který ve své básni vypráví kterak „pociťuje tíhu viny, když si vaří těstoviny, zejména když kalupem, jí kolínka s kečupem.“

Kamarádi a kamarádky srší invencí, trumfují se navzájem produkty svých básnických střev, kolektivně vytvářejí nový žánr poezie, ale já zhola nic. Dosud jsem nic nevymyslel, nemám den, připadám si prázdný a zbytečný. Přitom zamlada jsem holkám psával zamilované básničky jako na běžícím pásu. Mám rád držkovou polívku, segedín, kulajdu, španělské ptáčky, rizoto, svíčkovou, brambory na loupačku, rybí salát a spoustu dalších skvělých poživatin, ale nějak to nedokážu hodit do rýmů. Jsem prostě dneska básnicky impotentní, nedá se nic dělat.

Jdu domů, do svého vychladlého pelechu, a je mi smutno. A taky mám hlad, konec konců, celý večer se točil kolem skvostných lahůdek a to jednomu vytráví. Tak co tam vlastně mám? Bodnul by nějakej ten kaviárek, flákota pravé svíčkové z argentinského býčka, pár filetů z lososa. Spokojil bych se i kouskem dobře vyzrálé gorgonzoly, ale nic z toho bohužel nehrozí. A hleďme, teprve teď mi bleskne palicí první gastropoetické dílo:  „Co zbývá na sólo strejce? Zas jen tři na tvrdo vejce. Ach jó, můj ty temnej smutku, jsou tak těžká do žaludku.“ Nic moc, ale aspoň něco, že jó.

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
12 komentářů
Zuzana Pivcová
Měla bych být ticho, roste mi však břicho, nejsem vegetarián, chutná mi i indián, smetana i podmáslí, řízek, co jsme vyfásly, hubené jsem byla děcko, dneska zbaštím téměř všecko.
Marcela Pivcová
Výborně jsem se pobavila a pořádně zasmála. A co k tomu ještě přidám? V hospodě si posedím, když maj´ dobrý segedín. Nezbude už na sodovku, mám u sebe jenom stovku.
Alena Švancarová
Na smetaně kanec,to je tedy žvanec.Skvělé počteníčko pro dobrou náladu a chutové bunky.Díky.....
Soňa Prachfeldová
Láska k jídlu jako trám, copa já si teďko dám?
Jiří Dostal
:-) Hladný složím jamb či trochej,/ nacpaný jen příbory./ Příteli, ty se jen kochej/ psýše, ventře navzdory... :-)
Zdenka Soukupová
U piva se vaří krásně, jsou moc hezké tyhle gastro-básně.
Dana Puchalská
Perfektní jako vždy. P. S. Při čtení jsem dostala hlad.
Danka Rotyková
Vtipné veršování, díky.
Jana Vargová
Nedělní duševní potrava od Poláka předčí i pečené vepřové, které hodně láká.
Zuzana Zajícová
To je skvělý fejetonek, chutný jako mísa feferonek, stejný říz, co slzu v oko vhání, navíc něco pro zasmání ?
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše