Pokud směřujete autem od plzeňské dálnice směrem na Příbram, čeká vás romantická cesta po okresce přes řadu vesniček, které v podstatě nestojí za vidění. Zastavil se v nich čas a posun k lepšímu je jen velice nepatrný. Ale okolní příroda je nádherná.
Nicméně pokud řídíte, kochat se stejně moc nemůžete. Silnice, která se tudy vine je totiž převážně úzká a samá zatáčka. Mnohdy se musí jet krokem, zvláště, když v protisměru potkáte kamion a nechcete při tom vyletět ze silnice. Jsou ale borci, kteří i nepřehledné zatáčky berou v protisměru. A na ty, kousek za cedulí v Hluboši, čeká po obou stranách silnice past v podobě dvou malých rybníčků. Jeden se jmenuje Flusárna a naproti, za plotem areálu, je Zámecký. Oba jsou zapadané listím, zarostlé žabincem a přitéká do nich ze vsi ledacos. A oba různými způsoby „vešly do dějin“.
Když v tom zrádném místě totiž řidič nepřibrzdí, potřebuje pak trochu štěstí, protože jinak stačí málo: mokrá silnice, chvilka nepozornosti nebo požití alkoholu, a už si ani nemůže vybrat, kde se i s autem vykoupe. Z neznámého důvodu je ale oplocený rybník statisticky úspěšnější. Asi je větší adrenalin prorazit dřevěné hrazení, těsně minout strom a teprve potom to šoupnout do žabince.
Jedinou výhodou těchto pádů bylo, že se zatím vždycky obešly bez vážnějších zranění, a že se nemuselo nic hasit. S hašením bývají totiž někdy problémy.
Vždycky mi vrtalo hlavou, kde vzal Miloš Forman námět na film „Hoří má panenko“. Postupně jsem dospěla k názoru, že to nemohlo být nikde jinde než v Hluboši. Kdysi byl totiž v hlubošské hospodě naproti zámku hasičský bál. A byla to velká akce s tombolou. Pilo se a hodovalo o sto šest, zpívalo a tančilo, až se ze všech kouřilo, takže i hospoda začala nejdřív doutnat a než si toho někdo všimnul, tak už byl oheň málem na střeše. Hasičů bylo na místě docela dost, takže ihned přivezli hasičskou stříkačku z nedaleké zbrojnice, ale protože v té době už byl střízlivý jen málokdo, nenapadlo je nic lepšího, než hodit hadice do Flusárny. Trochu to mlasklo, zahučelo, ale voda nikde. Hadice se ucpaly žabincem a hospoda za bedlivého dozoru hasičů z celého širokého okolí lehla popelem.
Zámecký rybník se o mnoho let později zapsal do historie i poněkud lepším způsobem. Na zámku se pět let natáčela „Pojišťovna štěstí“. Hluboš byla přejmenována na „Grácii“, která do děje zasáhla v patnáctém díle, a s různě velkými pauzami se tam točilo až do konce seriálu. Scénáristé potřebovali po čase děj nějak ozvláštnit, a tak se i rybník stal dějištěm několika natáčecích scén.
V té první uvízla Jiřina Jirásková alias paní Kekulová uprostřed rybníka a Kateřina Brožová jako Dagmar jí měla jít na pomoc. Ono to zdánlivě vypadá dost jednoduše. Ale…byl říjen, chladno, voda hluboká, studená a plná žabince. Paní Jiráskové táhlo na osmdesát a neměla ještě zcela zahojené vykloubené rameno. Obě herečky dostaly pod kostým neopren a rekvizitáři odvezli Kekulovou doprostřed rybníka, kde jí vysadili na předem připravenou konstrukci pod vodou.
Na břehu, pěkně v suchu, zatím režisér Adamec předehrával způsob, jakým se má Dagmar ve vodě brodit a jak se mají obě herečky tvářit. Celkem to ale ani nebylo potřeba, ta hrůza v jejich očích byla autentická.
![]()
Panu režisérovi šlo předehrávání moc dobře, takže o rok později, za lepšího počasí v květnu, opět pouze na břehu, předváděl Pavlu Rimskému v roli syna Kekulové, jak se má rozeběhnout, odrazit, skočit na provaz, zhoupnout se a dopadnout do rybníka. Tentokrát bez neoprenu a naostro přímo do žabince. Stalo se, ale na poprvé to prý nebylo ono, takže se scéna musela opakovat ještě jednou. Brrr…
Jsem ráda, že jsem u toho mohla být a na vlastní oči vidět, jak zodpovědně herci ke své práci přistupovali. Z jejich strany nikdy nezazněla nějaká nespokojenost nebo stížnost. No…jedině snad… kdyby paní Jirásková během natáčení neměla neustále k dispozici popelníček, to by byl patrně hned oheň na střeše. A takový fičák bych tedy nechtěla zažít.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %