Strach se dělí na vrozený a naučený. Vrozený strach je spíše krátkodobý, situační (z bouřky, ze tmy, z některých zvířat, strach pohybovat se v noci sami na nebezpečných místech; také strach z důležité zkoušky, resp. ze situace, která nastane při našem případném neúspěchu), zatímco naučený strach trvá delší dobu a může být latentní (strach z nemoci, ze stáří, osamělosti, ztráty zaměstnání, z války, o své nejbližší …).  

Situační strach doprovázejí různé neurovegetativní projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, adrenalinu, někdy husí kůže.

Strach může mít různé stupně podle intenzity: a) obava, bázeň je méně intenzivní strach, který lze poměrně snadno překonat; b) hrůza, děs, zděšení je velmi intenzivní strach vystupňovaný v afekt.

Já vnímám rozdíl mezi strachem racionálním a iracionálním. Například strach z výšky: racionální – stojím na skále, můžu spadnout x iracionální – stojím na rozhledně – nemělo by se mi nic stát.

Zvláštní formou strachu je tréma. Známe ji nejspíš všichni. Je to nepříjemný pocit před zkouškou nebo před vystoupením na veřejnosti. Po zahájení činnosti by měla zmizet. Pokud se naopak stupňuje a člověk pod jejím vlivem není schopen jednat, hovoříme o patologickém strachu.

Strach je třeba odlišovat od úzkosti, která zpravidla trvá déle a nemá konkrétní důvod – člověk nedokáže přesně vyjádřit, čeho se bojí, má úzkostná očekávání. Úzkost se týká každodenních záležitostí a jejich zvládání bývá provázeno únavou a nepříjemnými tělesnými pocity. Většinou se zhoršuje spánek. Stává se, že tato porucha vzniká u citlivých lidí na podkladě dlouhodobého stresu.

Mezi nejčastější úzkostné poruchy patří panická porucha. Jejím hlavním rysem jsou opakované záchvaty masivní úzkosti, které nejsou omezeny na konkrétní situaci a nelze je zpravidla předvídat. Při záchvatu dochází k rozvoji intenzivního strachu a pocitu ztráty kontroly.

Chorobný strach z určitého jevu, osoby, zvířete nebo situace, provázený úzkostí, je fobie (např. ornitofobie – strach z ptáků). Člověku, který jí trpí, velmi znepříjemňuje život. Člověk se snaží vyhýbat situaci, která strach vyvolává. Například agorafobie (strach z otevřeného prostoru) se projevuje tak, že se dotyčný bojí vyjít z domu. Lidi trpící klaustrofobií (strachem z uzavřeného prostoru) děsí výtahy, tunely, divadla, kina a přeplněné dopravní prostředky. Sociálními fobiemi trpí lidé, kteří mají strach z kontaktu s jinými lidmi.

K nejrozšířenějším fobiím patří strach z pavouků (arachnofobie). Je dědičný geneticky i společensky. Podle některých psychologů pavouci v sobě spojují ty nejhorší obrazy, z nichž mají lidé strach. Je to nevypočitatelnost, nepředvídatelnost jejich pohybování, hranatý tvar těla a černá barva. (Mě by zajímalo, kolik lidí, kteří se bojí pavouků, si všimlo, že mají hranaté tělo. Já rozhodně ne. Mně mnohem víc vadí jejich nohy.) Pokud se v dětství stýkáme s někým, kdo se pavouků nebo hmyzu bojí, je větší šance, že si fobii vypěstujeme také. 

Příznaky fobie jsou stejné jako příznaky absolutní paniky: tělo se dostane do stavu „bojuj, nebo uteč“. Objevuje se také pocení, nevolnost. Postižený člověk může mít pocit, že omdlí, nebo dokonce zemře na infarkt nebo ho stihne mozková příhoda.

Spousta beletrie a filmů je zaměřena na vyvolání strachu. Je pozoruhodné, kolik strašidelných, až hororových prvků a krutosti se objevuje v pohádkách. Byl natočen nespočet psychothrillerů a hororů

Já se ráda nebojím. Proto nesleduji horory, psychothrillery jen výjimečně – ty ale ráda čtu, kvůli zajímavě vykresleným charakterům postav. Měla jsem štěstí, že jsem netrpěla trémou před zkouškami. A že jsem jich v životě absolvovala! Protože jsem se vždy snažila připravit co nejlépe. Úzkostné pocity znám, asi jako mnozí. Z velké části jsem se zbavila klaustrofobie (ale do jeskyně by mě nikdo nedostal). Není mi příjemný hmyz a vše, co kolem mě létá.  

A co vy? Bojíte se rádi? Čeho se bojíte? Jak se se svým strachem vypořádáváte?

 „Neexistuje nic, co může člověka ohnout víc než silný strach.“ Xenofón

„Strach je bolest vyplývající z očekávání zla.“ Aristoteles

„Darebáci nesmějí vědět, že z nich jde strach.“ Gaius Julius Caesar

„První, kdo na světě stvořil bohy, byl strach.“ Publius Papinius Statius

„Nejrychleji se rodí strach.“ Leonardo Da Vinci

„Strach z nejhoršího vyléčí často zlé.“ William Shakespeare

„Strach můžeme mít jen ze strachu samotného.“ Franklin Delano Roosevelt
„Dělejte to, z čeho máte strach. A dělejte to opakovaně. To je nejrychlejší a nejjistějších způsob, jak strach porazit.“ Dale Carnegie

„Odvaha neznamená nemít strach – nýbrž schopnost nenechat se jím ochromit.“ Paulo Coelho

„Strach z utrpení je horší než utrpení samo.“ Paulo Coelho

„Právě strach, ne bolest způsobuje, že člověk podlehne.“ Jo Nesbø

Zdroje:

https://adicare.cz/aktuality/jak-se-lisi-strach-od-uzkosti-ci-paniky-a-kdy-se-stava-uzkost-nemoci/

https://citaty.net/citaty-o-strachu/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Strach

https://www.cpzp.cz/clanek/1408-0-Strach-uzkost-nebo-fobie.html

https://www.najdipomoc.cz/clanky/slovnik-pojmu/psychologie/psychologie---strach-a-uzkosti

https://www.national-geographic.cz/clanky/proc-se-bojime-pavouku-strach-z-nich-mame-v-genech.html