Moje první zemětřesení

Příroda

Moje první zemětřesení

Datum: 20. 9. 2023

Diskuze: 2

Ilustrační foto: Pexels

Poprvé ve svém životě jsem zažila zemětřesení v Mikulově v roce 1963. Bylo to v létě – červen, srpen, možmná začátek září?

Pracovala jsme na Středisku Geodézie a kartografie - jednopatrovém domku - na ulici Husova v blízkosti zámku, lépe řečeno v podzámčí. Na domě bylo zajímavé, tedy pro mě, že při vstupu do sklepa se schody ztrácely ve vodě. Byla tam vysoká hladina podzemní vody, jak mi bylo vysvětleno a nikdo ji neodčerpával. Sklep se nepoužíval.

Byla jsem v kanceláři a pracovala na velkém pracovním stole sloužícím pro práci na mapách. Najednou jsem měla pocit, že se stoly stojící u sebe nějak krátcepohnuly. Trochu do sebe narazily. Vůbec jsem to nechápala, až při pohledu z okna, kdy jsem spatřila, že okenní křídlo, které se otevíralo ven, se mi jeví nepravoúhle, skoro jako kosodélník. Byly to jen krátké vjemy. Ale něco nebylo v pořádku.

Vběhla jsem do přední kanceláře a než jsem se stačila zeptat, co se děje, vedoucí na mě křikl: Stoupněte si do kouta místnosti, to je zemětřesení. Nejvíce mě zaujal úkaz, příčící se rozumu. Na stěně visela na dvou šňůrkách polička s rádiem po drátě. A polička prudce odskočila od zdi a okamžitě s třeskem uhodila zpět. Tak to proběhlo několikrát a já nechápala, jak je to možné. Vždyť to odporuje zákonitosti zemské přitažlivosti?

Až později jsem se dozvěděla, že při zemětřesení se usmýknou základy a pro zlomek vteřiny nejsou svislé. Však jsem také měla dojem, že ten náš domek se tváří, jako by ho někdo stiskl mezi dlaněmi a naklonil. Jen jsem nechápala, jak mě mozek mohl tak oklamat a dovolil mi vidět zeď stále svislou a poličku odkloněnou v úhlu cca 30 stupňů ode zdi. Vždyť v ten zlomek vteřiny jediná tato polička v místnosti visela svisle!

Později v místním rozhlase hlásili, že v blízkosti Vídně došlo k silnějšímu zemětřesení, a proto žádají obyvatele, aby svá „pozorování“ nahlásili.

V našem domě byly účinky silnější, neboť díky zatopenému sklepu se vlny spojené se zemětřesením více a silněji šířily.

| Můj příběh | zemětřesení

Autor: Libuše Juráčková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

2 komentáře

Zuzana Pivcová 20.9.2023 19:07

Poprvé jsem zažila zemětřesení na ubytovně v Českých Budějovicích. Vrátila jsem se jako vždy navečer z výuky na jazykové škole a seděla jsem u kolegyně angličtinářky v jejím pokojíku na válendě. Ta se se mnou najednou zhoupla a já chtěla nechápavě říct: Proč s tím houpeš? V tu chvíli začaly obyvatelky vyšších pater ječet a pak už hned říkali v rádiu, že to bylo zemětřesení s epicentrem někde v Dolním Rakousku. To bylo někdy asi v polovině 70. let. Druhé zemětřesení jsem zažila v době lázeňského pobytu v Mariánských Lázních v lednu 1986. To jsem byla hodně ubitá ze cvičení a nemohla jsem pořádně usnout a asi v půl jedné v noci jako kdyby nějaký obr uchopil a vyzvedl mou postel a prudce s ní zatřásl. Ráno už rehabilitační sestry říkaly, že tam bylo opět zemětřesení, v té době to tam bylo několikrát. A potřetí jsem se dostala do zemětřesení na dovolené v Albánii 21. září 2019. To už bylo horší, 5, 9, ale o tom se mi už mluvit nechce.

Alena Velková 20.9.2023 18:36

Díky vašemu článku jsem si vzpomněla, že jsme za mých studií (nevím už v kterém roce) malinko pocítili zemětřesení v obýváku v Praze. Druhé zemětřesení jsem zažila v roce 2018 v Peru. To už bylo trošku větší, při něm vypadávaly v obchodě věci z regálů. Další snad už nezažiju.