Už je to mnoho a mnoho let, kdy mi vnoučátka na den mých narozenin vlastnoručně vyrobila papírovou čepici s nápisem "GENERÁL". Čepice byla na mé hlavě velmi krásná, ale brzy mi spadla, protože se ze mne musela stávat kuchařka, chůva, pradlenka, uklízečka, kamarádka, ale bohudík nejvíc velmi opatrná a laskavá babička. Ano, to všechno bylo už dávno.
A jaký je teď můj pozdní podzim života? No, už nejsem tak rychlá a pohotová. Právě jsem už měla sepsán další větší odstavec - zapomenu si ho uložit. Co se stane? Musím to zase vymýšlet znovu a dokonce po druhé zase znovu...
Takže můj pozim života skutečně hraje všemi barvami - jsou pestré, barevné, nebo i zamlžené. Ale člověk musí mít radost v mém věku i z maličkostí, třeba, že jsem schopna znovu hledat ta správná slova k tomuto článku a nezapomínat občas ukládat věty.
Tak jako každý člověk v mém věku mám povinnosti - při úklidu, nákupování, vaření i práci na zahrádce. Proto každé vybočení ze stereotypu je pro mne přímo balzámem na duši. Nedávno jsem byla se seniory EXODU Blansko na zájezdě ve Slavkově u Brna. Jaký byl první bod programu?
Památník - Mohyla míru. Byl vystavěn na počest obětí bitvy u Slavkova /2.12.1805/ podle záměru duchovního a pedagoga Aloise Slováka jako naplnění jeho vize učinit z centra někdejšího bojiště "místo světla" - memento válek. Mohyla míru je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovského bojiště. Dále jsme navštívili nejmohutnější barokní zámek na Moravě - představuje dominantu hezkého a zajímavého města Slavkova. Nedílnou součástí celého zámeckého areálu je rozsáhlý zámecký park. Velmi zajímavá zastávka byla i na hřbitově ve Šlapanicích.
Musím připomenout i jiný zajímavý zájezd se zahrádkáři z Boskovic do Javoříčka. Po strmém výstupu k jeskyním jsme uviděli překrásnou, přímo pohádkovou krápníkovou výzdobu. Na toto místo jsme jezdívali se školními výlety a cílem byl i nedaleký a malebný hrad Bouzov. Ovšem děti s rodiči, které jsme potkávaly při sestupu, tuto cestu hravě zvládaly, tak jako to veliké množství schodů přímo v jeskyních.
Naším dalším výletním místem byl renesanční zámek v Moravské Třebové a poslední zastávkou byl Koclířov, kde po prohlídce poutního areálu jsme měli možnost posezení v dobře zásobené cukrárně.
Pěvecký sbor tentokrát rozezpíval autobus až 20 km před dojezdem do domova - byla asi znát téměř na všech ta veliká únava z tolika a tolika schodů. Ale ta radost, že jsme to všichni zvládli byla skutečně veliká - tentokrát to vůbec nebyla "maličkost".
Vždy jsem si říkala, že snad nadejde někdy doba, kdy budu mít víc času pro sebe. Na jaře letošního roku jsem ukončila svoji externí spolupráci při výzkumu trhu. Ano, byla to povinnost, občas byla už pro mne dost vyčerpávající.
Také už zde nemám tak často vnoučátka (ovšem byla to s nimi vždy ta nejzdravější relaxace). Už odrostla - spíš mi už teď pomáhají. Takže já už teď mám ve svém věku zatržen citát, ke kterému se často obracím:
Raduj se z každé radosti, protože každá radost přichází od Boha...
Raduj se z každé bolesti, protože každá bolest vede k Bohu...
Pošlete odkaz na tento článek
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %