Bydlím v 11ti podlažním paneláku na Praze 5 a jedna z mých radostí bylo „čekání na papouška“. Divíte se? Já se také divila, když jsem poprvé začátkem prosince uviděla sedět na vrcholku břízy „něco velkého s dlouhým ocasem“, tedy v porovnání s běžným venkovním ptactvem.
Holubu ani strace se to nepodobalo. Byl to papoušek či korela.
Je samozřejmé, že náhodní chodci se domnívali, že někomu uletěl a že v tomto období nepřežije. Městská policie přijela dokonce třikrát papouška zachránit, neboť místní občané neznalí situace se o život teplomilného ptáka báli. Ale co s papouškem, který sedí na bříze, na tenké větvi ve výšce 6. patra? Jakou měli záchrannou taktiku, to opravdu nevím. Vždy odjeli s nepořízenou, neboť do jejich příjezdu papoušek zmizel.
A rozuzlení?
V 8. patře bydlela paní, které papoušek patřil, a která byla novou obyvatelkou našeho domu. Papoušek byl vytrénovaný na situaci, že „na požádání“, tedy klováním na okno, ho pouští ven, aby se proletěl! Jenže bylo nutné, aby si zvykl na nové prostředí, našel si novou letovou dráhu a výhodné místo k rozhledu a k odpočinku. Tedy tu tenkou větev břízy ve výšce si 6. patra.
Při prvním zkušebním letu si ale spletl okno a zaklepal zobákem na okno, tak jak byl naučen svojí majitelkou, když se z vycházky vracel domů. Bylo to ovšem okno souseda. A tak si to představte! Bydlíte v osmém patře, na okno vám klepe papoušek a chce pustit dovnitř. Kde se tu asi vzal, letí myslí pánovi za oknem? Nevěděl, co asi chce. Jde na návštěvu, nebo se u něho má v úmyslu zabydlet? Duchapřítomně okno otevřel. Snad se ho chtěl zeptat, co si přeje. Místo pozdravu papoušek vlétl do pokoje. Co dělat, přemýšlel pán a v tom mu bleskne hlavou spásná myšlenka. Třeba mu poradí naše paní správcová, ta opravdu ví o všem, co se v domě děje, ale jen v dobrém!
Nevěděla! A tak obcházela byt po bytu, až odhalila tuto záhadu. Jak prosté, viďte!
Papoušek se stal atrakcí v našem okolí a mnozí stále ještě nevěřícně hleděli vzhůru a pozorovali létajícího papouška. A dnes již víme, že papoušek s přesností a elegancí přistane na nabízené ruce své majitelky, nebo na parapetu „svého okna“. A aby se lidé již o papouška nebáli, měli jsme v domě umístěnou fotografii tohoto šampiona s textem: „Tady létám já“! Tak jsem čekala, zdali ho uvidím i zítra na Štědrý den.
Je to však krásnou minulostí, neboť se paní i s pozoruhodným papouškem odstěhovala a věřím, že papoušek dělá radost i jiným lidem.
Tak to byla malá vzpomínka na prosinec 2020.
FOTO: Libuše Juráčková
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
