Měsíc v sádře uplynul. Domácí vězení se chýlí ke konci. Ještě pár dní a přestanu plýtvat s tím, co je na světě nejdražší. Co to je? Přece náš čas! Už zkouším našlapovat bez berlí, i když to nemám dělat. Přemýšlím. Mám spoustu času. Co tak si udělat život příjemnějším? Rozhodl jsem se, že se budu víc smát a to co mi nejde, toho se nebudu bát.

Také plánuji. Bez osnovy se také těžko plete. První, co jsem si osnoval, bylo, že každý den na posteli udělám 20 sklopek na břicho. Splněno. Sádra mi při tom nepřekážela.

Další nejbližší plány? Vypsal jsem si 20 titulů knih, které mě zajímají. Takže ve čtvrtek, po konečném vyšetření, zamířím do knihovny a k holiči. Mé vlasy se mi nelíbí a chlupatý krk už vůbec ne. Vyhodím také velký igelitový pytel, do kterého jsem si balil nemocnou nohu při sprchování.

Nádherně zbarvený podzim sleduji pouze z okna. Moc se těším, až ho spatřím ve skutečnosti. Očima ho obejmu. Začnu zlehoučka. Asi první kroky budou na cyklostezce, která začíná přes cestu. Kilometr do nejbližší obce a zpět. Nakonec to bude 8 km v lužním lese. Kolem meandrů říčky. V pondělí, středa a v pátek zamířím do posilovny. Zatím budu cvičit jen horní polovinu těla. To vše do května příštího roku, kdy vyrazím na hřiště. Zkusím tenis, nohejbal a v herně ping-pong. Chybí mi to. Stejně jako posezení po zápase s kamarády. Samozřejmě prvně zamířím k rehabilitačnímu lékaři, který mi doporučí rehabilitace a schválí či omezí mé představy.

Co ještě mám naplánované? Stačí. Víc asi letos již nezvládnu. Nohu musím šetřit. Na Silvestra jsem ještě objednal rekreační pobyt. Žena se v ten den narodila a má ráda Luhačovice. Je to bývalá zotavovna s bazénem, vířivkou. Na poslední dny v roce tam nabízí zajímavý program. Rád tancuji. Bude cimbálovka i živá hudba a další zábava. Operovanou achillovku vyzkouším na okruhu kolem přehrady. Vyšlápneme si také na Jurkovičův okruh, který se vine dokola nad lázeňským městem, které je v údolí. Jistě zamíříme k jezírku Lásky a na kulajdu k Ogarovi.

Každý to má jinak. Někdo nechá život plynout. Jak kdo chce. Chápu, že někomu může linkování lézt na nervy. Já rád naopak  osud trochu popostrčím. Vím, že se můj život krátí, proto musím čas zhustit. Podle mě se nudí ten, který se neumí na něco těšit. Stačí třeba jen na další den. Kam se ještě podívám? Co chci také slyšet? Nejdříve o něčem sním. Nápad je důležitý. Pak to naplánuji. Osnova je důležitá nejen, když něco vyrábíme. Pokud se mi to splní, tak jsem spokojený. Nikoliv šťastný. Proč? Šťěstí je prchlivé, zatímco spokojenost je trvalejší. Když mi to nevyjde, tak nad tím mávnu rukou. Nic si z hoho nedělám a plánuji další radosti. Jak říká jedno přísloví: „Nepřipravených leží plno kolem cest“.