Kdyby si teď někdo chtěl otevřít obchod a kladl si otázku, na jaký typ zákazníků se zaměřit, odpověď je jasná.

Oblečení pro ženy běžných postav, plných tvarů, ideálně takové, které sluší dámám ve věku padesát a výše. Lehce sportovní móda. Kvalitní, ale ne přehnaně drahá. Toto je jasná díra na trhu. A je jich víc.

Ze studie společnosti Boston Consulting Group vyplývá, že většina prodejců spotřebního zboží nyní dělá chybu, když přehlíží zákazníky ve věku nad padesát let. Přesněji, že si je nehýčkají, nezaměřují se na ně. „Ať se na tuto skupinu podíváme z jakéhokoli pohledu, vždy nám z toho vyjde, že její ekonomický potenciál je mnohem vyšší, než jaký je jí přisuzován. Především šedesátníci jsou v Česku trochu stranou zájmu, přitom jde o lidi, kteří se už mnohdy zvládli ekonomicky zajistit a teď mají čas a chuť své peníze utrácet,“ uvedl David Antoš ze společnosti, která průzkum prováděla. Podle ní jsou lidé ve věku padesát až sedmdesát let ve vyspělých zemích světa zodpovědní přibližně za třetinu veškerých útrat.

V posledních letech na chuť nakupovat zareagovaly především někteří výrobci kosmetiky. Ti začali do reklam obsazovat zralé dámy, zatímco dříve si v nich krémy proti vráskám mazaly na tváře dvacetileté dívenky. Většina žen toto kvituje, chválí a mají chuť si právě takovou kosmetiku pořídit.

„Mně se líbí, když vidím v reklamách ženy v mém věku, když jsou pěkné. Ráda se porovnávám s hezkými ženami, beru je jako motivaci, jak o sebe pečovat, jak cvičit. Nemám ráda současný trend, který propaguje obezitu a heslo, že se máme mít rádi, jací jsme. Já nechci mít špeky, zadýchávat se a říkat, že tak je to v pořádku, zatímco ve skutečnosti by za tím byla jen moje lenost. Zároveň ale nejsem hloupá, abych se porovnávala s mladými děvčaty. Chci mít vzory v pěkných ženách mého věku,“ vysvětluje jednašedesátiletá Martina a jako příklad toho, že obchodníci na její věkovou kategorii nemyslí, uvádí e-shopy s módou. „Tam předvádějí oblečení samé mladé holky. Jsou mezi nimi už i ty obézní. Ale postarší dámu tam nevidíte. Zřejmě si jejich tvůrci myslí, že my nenakupujeme na internetu. Jenže právě kdybych mohla oblečení porovnat na někom mého věku, mé postavy, tak bych si ho objednala, vyzkoušela. Když ho vidím na mladé holce, nemám důvod věnovat mu pozornost,“ říká.

„On-line nákupy nyní využívají všechny věkové skupiny včetně nejstarší generace. Ne všechny značky si ale uvědomují, kolik času starší zákazníci tráví na sociálních sítích a jak dobře je tímto kanálem mohou oslovit,“ uvedl David Antoš.

Autoři studie upozorňují, že firmy stále mají o generaci padesát plus zkreslené představy, které vedou k tomu, že se na ni buďto nezaměřují nebo nevolí správnou strategii k jejímu získání. Tito lidé jsou podle ní pro značky třikrát až čtyřikrát hodnotnější zákazníci a to nejen díky ochotě utrácet větší částky, ale také díky jejich loajalitě.

Typickým příkladem je chování jedné ostravské rodiny o letošních prázdninách.

Pár se dvěma malými dětmi se kvůli zdražení hypotéky a celkovým větším výdajům rozhodl trávit dovolenou na rodinné chatě. „Nechceme teď zbytečně utrácet, ale zároveň nejsme v nouzi. Prostě jsme si jen letos odpustili moře, vůbec nám to nevadí, navíc potřebujeme ještě dokončit zařizování domácnosti,“ říká pětatřicetiletý Petr.

Jeho pětašedesátiletí rodiče ovšem vyrazili na plavbu zaoceánskou lodí na Island. „Splnili jsme si sen. Naše finanční situace je stabilizovaná, vše máme splaceno, oba vyděláváme, máme něco našetřeno, teď chceme cestovat. Příští rok bychom rádi totéž podnikli v Karibiku,“ říká Petrova máma. Zajímavé ovšem je, že Petrovi stále chodí na mail nabídky z mnoha cestovních kanceláří. Jeho mámě nechodí žádné. Zřejmě není vyhodnocena jako zajímavá klientka.

Ze studie nákupního chování starší generace vyplynula ještě jedna zajímavá věc. Zralí spotřebitelé podle ní výrazně ovlivňují nákupní chování mladší generace, ale zároveň se oni sami názorem mladých moc ovlivnit nedají. Třetina mladých lidí si prý nechá poradit od starších rodinných příslušníků při nákupu auta nebo doplňků stravy, čtvrtina, pokud se jedná o cestování. Naopak mladší generace dokáže v rozhodování co si koupit ovlivnit jen patnáct procent padesátníků a šedesátníků. Jinými slovy, starší lidé si už do života moc kecat nenechají, ale rádi by si ho užili na plné pecky, dokud jim slouží zdraví.