O ženách se říká, že jsou čarodějnice, ale já si myslím, že u nás spíš čaruje dědeček. Zjistila jsem to už dávno, a tak mi nic jiného nezbylo, než proti těm jeho černým předpovědím taky použít svoje tajné síly, hahaha. Já jsem na rozdíl od něho ta "hodná čarodějnice", někdy mi to ale nevyjde...
Jako třeba tenkrát, když jsem naší dovolenou do oblíbeného místa a hotelu v Bulharsku nesjednala jako obvykle přes Čedok. Bylo to už před deseti lety, ale občas si na to, dneska už s úsměvem vzpomenu. Prostě než jsem se k tomu, abych do Čedoku zašla dostala, bylo už to co jsem chtěla vyprodáno a já měla obavy, jak to vysvětlím doma. No a kolega v práci mi poradil, ať si to zkusím najít jinde. Sláva, podařilo se mi objevit totéž přes Invii, smlouvu jsem sjednala online a zaplatila požadovanou zálohu. Manžel se při pohledu na to, co jsem donesla zamračil a pronesl: " To není od Čedoku? No to jsem zvědavý, jak pojedeme." No jak asi, přece poletíme, ne? A nečaruj, jo.
Měsíc před odjezdem jsem doplatila zbývající část a začala se těšit na dovolenou. Ovšem za tři dny mi zvonil telefon a z Invie mi oznámili, že cestovní kancelář, přes kterou jsme měli sjednáno zkrachovala... Zatmělo se mi před očima a bylo velké štěstí, že jsem zrovna seděla. Mám prý možnost se vrácení peněz domáhat buď sama, nebo využít pojištění Invie, podepsat jim postoupení nároku a oni vše vyřídí. Byla jsem taky úplně vyřízená... ale pán z Invie byl velice ochotný a měl snahu mi pomoci. Když jsem poprosila o zajištění dovolené ve stejném hotelu, podařilo se mu to jakoby zázrakem zařídit. Jenom o týden později a taky to bylo o něco dražší, ale to jsem doma vysvětlila, ovšem bez přesného sdělení skutečného důvodu a celkem to prošlo. To jak to doopravdy bylo jsem manželovi prozradila až na místě a pak jsme oba jen doufali, že nás cestovka dostane z Bulharska i domů. Vyšlo to a my jsme se díkybohu nedostali do hlavních zpráv v televizi, jako spousta jiných oklamaných klientů.
Pobyt jsme si hezky užili a jelikož jsme, ačkoli jsme měli "all inclusive" chodili po večerech do místních restaurací a peníze, co jsme sebou měli nám začaly docházet, rozhodla jsem se, že si ještě něco vyberu z bankomatu. Bylo to v noci, když jsme se vraceli z restaurace do hotelu a já usoudila, že nejbezpečnější bude vybrat peníze z bankomatu přímo u banky na náměstí a ne v nějaké méně frekventované a spoře osvětlené lokalitě. Při výběru stál manžel za mnou a zase "čaroval": "Nemůže ti někdo z toho účtu peníze vybrat? Víš že se to stává..." Krátce po návratu do Prahy mi volali ze spořky a ptali se, jestli jsem skutečně vybírala peníze ve Svatém Vlasu. A sdělili mi, že bankomat byl napaden, všechny karty, které tam byly v ten den použity byly zkopírovány a některé už ti zločinci stačili vybrat... Ovšem jelikož si předpisově při zadávání PINu kryju ruku peněženkou, můj PIN neměli... Sláva !!! Pro to, aby bylo zase vše v pořádku jsem si, podle doporučení měla jenom změnit PIN a to jsem neprodleně udělala.
Když jsem to potom vyprávěla kamarádce, zeptala se mě: "A to jsi to o něm dřív nevěděla?" Ale pochopitelně že ano, bývala to občas docela legrace, jenomže čím jsem starší, tak to nějak hůř snáším. Jelikož už ale vím, že ty jeho strašné předpovědi opravdu můžou vyjít, tak jsem holt s tím čarováním taky musela začít... Prostě se snažím těm jeho hrůzným předpovědím dle svých možností zabránit. Je to ale fuška, to mi věřte. Kdyby radši předpověděl, jaká čísla vyjdou příští týden ve sportce...
Občas si vzpomenu na starý vtip, jak se dvě kamarádky potkaly v obchodě s obuví. Manžel té první si zrovna zkoušel boty a tak se holky domluvily, že se sejdou večer. No a když tedy k nim večer ta druhá dorazila, uviděla ležet mrtvého manžela na zemi s nožem zapíchnutým do břicha. Proboha, co se stalo, ptala se? No představ si, byli jsme pro ty boty, manžel si je zkoušel a já mu povídám, jestli mu nejsou malé. Tak se v nich prošel a prý že ne. A já zase, jestli nechce zkusit větší, ať si to dobře rozmyslí, aby ho náhodou netlačily. Prý ne. A pak přijdeme domů a on si ty boty obuje, projde se v nich a povídá, že si asi měl vzít ty větší. No nezabila bys ho???
Pošlete odkaz na tento článek
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %