Když přemýšlím, jaké jsem měla v životě idoly, napadají mne tři ženy. Prožily postupně celé dvacáté století a svoji roli v životě obdivuhodně zvládly. Jejich společnou vlastností byla statečnost, vyzařovala z nich láska k lidem a byly dostatečně silné snášet i nepříznivé okolnosti.
Prvním a největším vzorem, byla moje babička Anna. Pocházela z venkovské rodiny. Na konci devatenáctého století, přibyla do malé chalupy, po ní, ještě řada sourozenců. A tak starší děti odcházely brzy z domova do služby, aby ulehčily svým rodičům. Mladičká Anna sloužila nejprve krátce v židovské rodině v Praze a když se naučila trochu německý, odjela do Vídně. Ještě tenkrát vládl Čechům císař František Josef l. Do rodiny císařského úředníka byla přijata i Anna. Její mladá pani si ji oblíbila a pod jejím dohledem se babička zdokonalila v kuchařském umění. Ve Vídni se jí líbilo. Rodina, ve které sloužila, jezdila o prázdninách na letní byt a ona jela na návštěvu k rodičům. Doma ji její tatínek našel ženicha (tak to tenkrát na vesnici někdy chodilo). Budoucí manžel se jí zalíbil a byla svatba. Manželství bylo štastné, snad i proto, že Anna dokázala kolem sebe vytvořit útulný domov. Výborně vařila a byla neskutečně pracovitá. Vždyť tehdy na vesnici nebyly žádné vymoženosti, voda se nosila ze studny, a teprve se začínaly závadět první spotřebiče, které pomáhají v domáctnostech nám.
Druhým idolem byla paní Marie. Znala se v mládí s babičkou a na její prosbu mne na čas u sebe v Praze ubytovala. Byla jsem přijata na střední školu a neměla jinou možnost bydlení. Teta (tak si přála oslovovat) měla hodně kamarádek a přátel, měla ráda lidi a v její společnosti bylo radost pobýt. Byla velkorysá, pozitivní, přestože zažila i těžké časy, když po válce přišla o dceru, která trpěla srdeční vadou, tehdy bohužel neléčitelnou.
Třetím vzorem, pokud jde o módu a vkus, byla moje sestra Jarka. Dokázala odhadnout nové trendy, takže začala mezi prvními nosit to, co záhy chtěl každý. Mohla si to dovolit, neb zářila i v šatech, které se mně zdály na první pohled příliš ujetė. Do obývacího pokoje si pořídila pár jednotlivých kousků nábytku, v době kdy vládla všude "stěna", i zde viděla dopředu, co se bude líbit.
Výjimečných vlastností svých idolů jsem sice nedosáhla, ale považuji si za čest, že jsem měla možnost je poznat a být v jejich společnosti.
Pošlete odkaz na tento článek
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %