Libuše Geprtová: Krásná, divoká a nešťastná – jako její Viktorka
Když jí lékaři oznámili, že má rakovinu, rozhodla se, že o tom řekne jen nejbližším. Nepřála si, aby se její nemoc stala věcí veřejnou. Pro diváky tak byl její odchod ze světa překvapením. A je to dobře. Aspoň si ji navždy pamatují jako tajemnou, nedostupnou krásku.
Narodila se v roce 1941 a v několika rozhovorech zmínila, že nebyla chtěné dítě. Usuzovala tak z vyprávění matky, která jí přiznala, že byla nesmírně překvapená, když zjistila, že rodí dvojčata. Na svět přišla spolu s bratrem, doma už byla sestra. Uživit tři děti ve válečné době nebyla žádná legrace a tak později tvrdila, že doma rozhodně nebyla rozmazlovaná. Naopak, cítila se být nadbytečná, prostě dítě, které bylo překvapením, které nikdo nečekal. To, že maminku narození dvojčat zaskočilo a mělo to vliv na její dětství, později Libuše komentovala v knize Křehké otázky slovy: „Byla jsem taková nedohraná, nedomazlená.“
Její rodiče byli profesoři, pocházela z intelektuálního prostředí a protože vystudovala pedagogiku, rodina očekávala, že bude učitelkou. Několik let učila na základních školách, jenže ji lákalo divadlo. Ve dvaceti dostala první roli ve filmu Kohout plaší smrt, následovala detektivka Kde alibi nestačí. Přišly divadelní role, nejdříve v Karlových Varech, poté v Brně.
Nejdůležitější příležitost byla role Viktorky v adaptaci Babičky Boženy Němcové. Z ní si krásnou, tajemnou Libuši pamatuje snad každý. Lidé, kteří ji znali v soukromí, často zmiňovali, že má s Viktorkou něco společného. Temperament, vnitřní nespokojenost, mimořádnou krásu, hrdost. A také smůlu, co se týká vztahů s muži. Nebo to nebyla smůla a prostě se jí pánové tak trochu báli? Každopádně se nikdy nevdala.
„Nejsi jediná, koho trápí láska a kdo ví, jestli na tom není hůř ten, komu se vyhne,“ slyšela od Babičky Viktorka a Libuše ji hrála tak věrohodně možná právě proto, že jí postava byla blízká.
„Kolegové říkali, že byla divoká a přitahovala muže jako magnet,“ řekl o ní herecký kolega Stanislav Zindulka v rozhlasovém pořadu Osudové ženy. Jiní kolegové o ní vyprávěli, že byla směsicí zvláštní nespoutanosti a puritánství zároveň.
Přestože ji muži obdivovali, v žádném dlouhém vztahu, o němž by se veřejně vědělo, nežila. Český rozhlas dvojka odvysílal záznam jednoho rozhovoru, ve kterém říká: „Být sama nepokládám za špatné. Osamělost pokládám za špatnou. Když jsem odcházela z Brna, cítila jsem, že mi schází soukromí. Bývala období, kdy jsem raději večer doma zhasla světlo, aby se u mě kolegové nezastavovali.“
Její blízcí tvrdí, že velmi toužila po dítěti. Když otěhotněla, rozhodla se, že ho vychová sama, protože dítě vzešlo ze vztahu, o němž věděla, že nemá budoucnost. A navíc jí předtím lékaři řekli, že děti mít zřejmě nikdy nebude. V době, kdy čekala syna, umírala její sestra na rakovinu. Brzy zemřel i její tatínek. A bratr, její dvojče emigroval. To rozhodně nebyla okolnost, která by herečce usnadnila život, navíc takové dámě, která nikdy nepatřila mezi lidi, kteří sklánějí hlavu a dovedou se kvůli rolím ponižovat. Ostatně, stačilo se na ni podívat a bylo jasné, že jde o hrdou ženu, která nebyla úplně každému sympatická.
Syna vychovávala sama a nebylo to jednoduché. Její kolegové vzpomínali, že se měla co ohánět, aby skloubila práci herečky, která tráví večery v divadlech s životem svobodné mámy. A zmiňovali, že přes všechny trable pro ni její dítě bylo vším a byla nesmírně šťastná, že ho má.
Hrála v mnoha televizních inscenacích, třicet let strávila v Divadle Na Zábradlí, pracovala pro Český rozhlas, v letech 2004 a 2005 hrála v Divadle Bez Zábradlí u Karla Heřmánka, který ji obsadil ve slavném muzikálu Cikáni jdou do nebe.
V té době už byla těžce nemocná. Její poslední dny citlivě popsala publicistka Zuzana Maléřová, který se podílela na rozhlasovém dokumentu o Libuši v cyklu Osudové ženy a byly si velmi blízké. „Když se dozvěděla o diagnóze, ležela v nemocnici, na bílém polštáři rozpuštěné vlasy, které nosila jinak vždy stažené do gumičky. Byla neskutečně krásná. Tehdy jsem si řekla, že ať bude následovat cokoliv, takhle si ji chci zapamatovat. A to se podařilo,“ uvedla.
Libuše Geprtová zemřela v roce 2005. A podobně jako Zuzana Maléřová, lidé si ji zapamatovali jako tajemnou, důstojnou a zároveň divokou krásku. Jako Viktorku.
Byly krásné, talentované, úspěšné. Všichni je obdivovali. Přesto se však jejich životy nedají označit za bezstarostné a zábavné. Mnohdy spíše naopak. Seriál Ty, které jsme milovali popisuje příběhy idolů, o nichž se už v mladé generaci moc neví.
Pošlete odkaz na tento článek
Bylo jí jen šestnáct, když si jí na festivalu Mladá píseň Jihlava…
Po krátké, těžké nemoci zemřela ve věku 64 let předsedkyně…
Anna Štemberová se narodila 16. dubna 1924. Zažila II. světovou…
Chápat život aktivně a pomáhat ostatním. Zpráva a…
Patří mezi nejprodávanější, nejoblíbenější. České autorky, které…
Patří mezi nejprodávanější, nejoblíbenější. České autorky, které…
Pracoval jako rekvizitář, kaskadér, designér či masér a dotykový…
Zemřel herec Karel Heřmánek. Na střelnici u Příbrami otočil zbraň…
Slávy dcera Jana Kollára se rychle stala Biblí všech romantických…
Deset dní po vyoperování dvou nádorových ložisek na krku…
K jeho osobě mě přivedlo učení komunistů, že jako jediní působili…
Na místě bývalé zahrádkářské kolonie, doslova pár kroků od mého…
Lamberk, místní část obce Obříství, označoval místo, kde se v…
Podle katolického kněze Marka Orko Váchy nastává ve společnosti v…
Paměti legendárního komika Járy Kohouta Hop sem, hop tam vyšly u…
Málokdo na území východního bloku zažil to, co on, velkou slávu,…
Narodila se v roce 1754 jako Elisabeth Charlotte Constanze von…
Dne 4. února jsme si připomněli 205 let od narození spisovatelky…
Do své třetí sezóny vstupuje Zikmundova vila jako místo inspirace…
Vážený, milý, mnou a mými blízkými a vlastně celou kulturní částí…
Ve dvaadevadesáti letech zemřel zpěvák, herec a moderátor Josef…
Kdyby mi ještě před časem někdo nabídl návštěvu koncertu Josefa…
Drahý Mistře,
chtěla bych Vám napsat, že ačkoliv byly Vaše…
Citáty jsou delikatesní jednohubky pro ducha čtenáře či posluchače…
V neděli 16. března oslavil neuvěřitelné devadesáté páté…
Ten, kdo se bojí klasiky, určitě není členem našeho čtenářského…
Letos v červnu uplyne dvacet let od úmrtí akademického malíře…
O Velikonocích skončila v domě U Zlatého prstenu na Starém Městě v…
Letošek můžeme nazvat rokem Magdaleny Dobromily Rettigové, protože…
Ve věku 78 let zemřel herec Jiří Bartoška. Podlehl zhoubné nemoci,…
Zmrzlí! Kdo by se jich nebál. Především jsou postrachem zahrádkářů…
Filmový a divadelní herec Jiří Bartoška patřil, zcela nepochybně,…
Vzpomněla jsem si v období kulatého výročí ukončení 2. světové…
Peníze utrácela, žila na dluh. Měla svobodomyslný životní styl,…
„Já Vás miluji a chci býti Vaší lásky hodna,“ vyznala se Karlu…
Před třemi lety, 17. června 2022, skončila životní pouť…
Určitě se to stává. Brouzdáte po internetu, a najednou…
Už máme léto a slunovrat už taky byl. A propánajána, i svatého…
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu…
Hlavní je umět se z prekérních situací vymluvit. A najít…
Narodil se v Trhových Svinech, právě dnes je tomu 153 let. Je…
Životy svatých nebývaly lehké. Svatý Benedikt, jehož liturgický…
Díky návštěvě večerníčkového Vydrýska ve Stanici ochrany fauny…
Nezavděčila se. Vařila jak divá, servírovala, kmitala sem a tam a…
Měli jste rádi pohádky Hanse Christiana Andersena? Já velmi, ale…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %