Nastoupil jsem do tramvaje jedoucí k VŠ a tudíž hojně používané studenty, ale ten den zrovna málo zaplněné. Usedl na volné sedadlo z několika ještě zbylých a poté si všiml, že pohledy cestujících směřuji ke stejnému místu.
Tam důstojně seděl mladík, vypadající jako gentleman z Anglie minulého století a vedle něj byl druhý mladík, tvářící se jako jeho komorník. Ten druhý obřadně držel na podnosu historicky starý telefon se sluchátkem, jaký se kdysi používal v linkovém připojení.
Když pozornost cestujících byla dostatečně upoutána, gentleman panovačným hlasem oznámil, že by chtěl kávu. „Ano pane, zařídím“, odpověděl ten druhý. Na telefonu vytočil nějaké číslo a přikázal, že mylord si přeje kávu, se šlehačkou, silně slazenou a hned! Pak sluchátko zavěsil do vidlice telefonu, upravil na podnose polohu krátce ustřižené připojovací šňůry a čekal.
Některým cestujícím se na tvářích objevil úsměv, jiným zase soucitný výraz, chápající postižené. Další zase nechápavě hleděli nevěřící svým očím, co se to vlastně děje. Rozpaky a očekávání dějů příštích trvaly do následující zastávky.
Tramvaj zastavila, otevřely se dveře a vstoupil pikolík se šálkem kávy. Uklonil se, se slovy služebníka poslušně vykonávajícího příkaz předal šálek kávy a ještě stačil rychle vystoupit. Tramvaj se rozjela a v tu chvíli už zírali na neobvyklý jev úplně všichni.
Mylord s kávou v ruce velkopansky pohlédl na prostý lid, vychutnal si jejich udivené pohledy a pak pomalu a obřadně upil doušek kávy. Šálek poté podal k držení tomu druhému sloužícímu. Tramvaj přece jen trochu drcala, tak přece on si ho nebude držet, když na to má své lidi.
Na příští zastávce jsem musel vystoupit. Neznám už další pokračování této, ani událostí příštích. A tak se jen domýšlím, jestli šlo o nějakou sázku nebo o kratochvíli recesistů. Možná ano, zkouškové období se chýlilo ke konci, oni asi měli hotovo, tak bavili sebe a udivovali jiné.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %