Nezdravé žití přináší ve svém důsledku explozi nejrůznějších srdečních chorob, které se snaží čeští kardiologové zvládat. A jak sami říkají – pomáhají léky, moderní přístroje, nové znalosti, ale pokud se nevzpamatují sami pacienti, nemáme v této společné bitvě šanci.

„Slova jako zdravý životní styl nám zcela zevšedněla, lidé je slyší, ale nevnímají. Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 000 pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 000. A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze. Prevence je úhelný kámen, na němž kardiologové staví hráz proti tsunami srdečních chorob, jež Českou republiku zaplavují. Podle předsedy České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., FESC, jsou nemoci oběhové soustavy dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v Česku. Náklady, spojené s nemocemi srdce odborníci odhadují na miliardy korun. „Významná část úmrtí je přitom předčasná a lze jí předejít,“ doplňuje prof. Ošťádal.

Jednou z jednoduchých metod, jak významně zlepšit stav srdce a cév, je prostá chůze. „Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny. Doporučujeme ujít minimálně 6 000 kroků denně, ale každý krok navíc se počítá. I když mají lidé problém s pohybem a ‚ušlapat‘ 6 000 kroků je nad jejich síly, ať zkusí k tomu, co ujdou, přidat 20–30 % navíc,“ dodává prof. Linhart a uvádí na pravou míru nedávno publikovaná data, která chybně stanovila jako „magickou hranici“ zlepšení kardiovaskulárního rizika už 2 300 kroků.

Další preventivní akcí, jež ochrání současné pacienty, je očkování proti chřipce. „Nedávno vyšla přelomová mezinárodní studie, provedená u 2 571 pacientů se srdečním infarktem v osmi zemích světa, na níž se také podílelo několik českých center. Ta jasně ukázala, že očkování proti chřipce snižuje riziko úmrtí o více než 40 %. To je opravdu zásadní rozdíl. Vakcinaci proti chřipce u kardiaků doporučujeme již delší dobu, ale tato studie přinesla naprosto jednoznačné důkazy, že očkování pomáhá. Proto apelujeme nejen na pacienty, aby se očkovali, ale také na lékaře, aby vysvětlovali lidem, kteří mají potíže se srdcem, že je toto očkování může ochránit,“ uvádí prof. Ošťádal.

Další, ne tak známou příčinou srdečních potíží je vleklý chronický zánět v těle. „Tento zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou atp., se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám. Méně typickým původcem chronického zánětu je neléčené zanícení dásní – parodontóza a zkažený chrup. Neošetřený zánět zvyšuje riziko infarktu myokardu. Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie.

Další zbraní v bitvě za zdravá česká srdce jsou podle prof. MUDr. Jana Krejčího, Ph.D., FHFA, předsedy České asociace srdečního selhání ČKS, stále nové a modernější léky. Mezi ty již osvědčené se v budoucnu přiřadí nové preparáty, které pomohou pacientům snížit váhu nebo odvyknout kouření. „Zrovna tyto dva faktory mají na vzniku srdečně-cévních potíží lví podíl. A pokud existují farmaka, která lidem pomohou bojovat s jejich závislostí ať už na jídle, nebo cigaretách, pojďme je využít,“ říká prof. Krejčí. Situaci by podle něj také pomohlo včasné odhalení nemocného srdce. Například s pomocí testu hladiny natriuretických peptidů v krevní plazmě. „S jeho pomocí lze detekovat i počáteční stadia srdečního selhání. Nemocný se tak může dostat k efektivní léčbě včas, což zlepšuje její výsledky. Test mohou navíc provést už praktičtí lékaři,“ připomíná prof. Krejčí.

Markéta Pudilová