Náš rok s Robinem byl jako vždy bohatý na výlety, pobyt v přírodě. Ale také Robin podstoupil ve 13,5 letech opakovaně zubní zákrok. Opakovaně proto, že ten první nebyl odveden zřejmě na 100 procent. Přišly nemalé komplikace, a tak musel Robin znovu pod anestezii. I po druhém zákroku komplikace, byť menší, přišly opět. Změnila jsem veterinu. Naštěstí tu byla otevřena nová, kde nechyběla šetrná inhalační anestezie. Pokud by komplikace pokračovaly, musel by Robin na CT, aby se vyloučil nádor, polyp ap. Musím věřit, že to nebude potřeba a Robin to zvládne. Připravena ale musím být na mnohé... Jsem s Robinem od jeho 11let, prožili jsme krásné 3 roky. Dnes mu je 14let a mým přáním je, aby mu zdraví sloužilo a abychom prožívali společné chvíle ve štěstí a radosti. Díky patří kamarádce Božence, která mi opakovaně odvezla Robina domů po anestezii autem.

A tak zatímco mnozí prožívali svátky vánoční s hromadou dárků pod stromečkem (někdy mám pocit, že Vánoce jsou více konzumní, než o lásce a pokoře), mým jediným přáním bylo, aby se Robin uzdravil. A ač o svátky bylo počasí spíše jarní s bahnem a vodou, mě hřálo na srdci, že je Robin v rámci možností v pohodě. A ještě nám udělala radost sousedka, která nám přinesla o Štědrý večer pohoštění. Robin ji říká "Vlastička-mistička", protože mu nosívá misku masa. Ani my jsme na ni nezapomněli o její svátek.

Bohužel ne všichni měli svátky šťastné. Jedné kamarádce odchází manžel na rakovinu. Druhá, které letos zemřela maminka, se z toho nemůže vzpamatovat, odchod maminky ji dostal na samé dno psychicky. Obě by teď potřebovaly objetí, někoho, kdo je vyslechne a bude s nimi tu bolest sdílet. Ode mne jsou bohužel daleko, nemám ani auto, abych se za nimi mohla vydat. Tak jsme ve spojení alespoň písemně. Vím totiž, jak moc to bolí, když nám odejde blízký člověk. Mě tragicky odešla celá rodina a když odešla maminka, v té době bych raději nebyla... Dnes po 11 letech jsem ráda, že jsem to nevzdala. Už pro památku a úctu k mamince jsem tím obdobím prošla, a že to lehké nebylo. Mj. jsem musela změnit 2x zaměstnání ne vlastní chybou, v jedné firmě nám totiž nezaplatili výplaty a od druhé jsme po 19 letech dostali výpovědi. Když jste sami a nemáte nikoho z rodiny, je moc těžké tyto chvíle zvládnout. Dnes jsem ráda, že jsem to dala a vždy, když je mi ouvej, slibuji mamce tam nahoru, že to nikdy nevzdám.

Mějme ale na paměti, že v naší blízkosti mohou být ti, co potřebují podporu, aby životní tragédie zvládli. Všímejme si těch, co jsou na vše sami. Moc jim kdykoli pomůže vlídné slovo, laskavost, objetí. Buďme tu pro druhé.

Většina z nás se obává, co nás čeká v roce 2024, už třeba v oblasti energií, daní z nemovitostí ap. Věřte ale, že to není tragédie. Ano, může to být těžké v oblasti finanční, ale v životě jsou důležitější vztahy rodinné, mezi přáteli. Udělat si čas pro druhé, to je ten největší dar. Ne hromada dárků pod stromečkem.

Přeji všem poklidný blížící se Nový rok ve zdraví a radosti a hodně sil, abychom vše zvládli. Protože život je dar a ten se nevzdává.

(A jako vždy fotografie z toho našeho života s Robinem)

Eva & čtyřnohý dědula Robin