Byla u mne na návštěvě vnučka a dělali jsme spolu něco na počítači. Při povídání jsem jí řekla i o nové soutěži na i60. A ona mi říká: "Babičko buď originální, tvůj Miláček je Počítač - to musíš napsat!"

Později jsem šla do obchodu a došla mne jedna mladší paní z ulice, které je 58 roků. Trochu jsme povídali a ona byla velmi překvapená, když jsem jí řekla, že už víc jak 20 roků používám internet. To zase překvapilo mne - mladší lidé si myslí o starších, že neumí používat modernější techniku?

A vzápětí na to jde moje známá v mém věku, která se právě vrátila z okresního města ze školení ke změnám ve vedení hospodaření Svazu tělesně postižených. Říká mi - můj syn se také nad tím podivuje, že v mém věku blížícím se už 80ti rokům se ještě učím něčemu novému. Sama ze zkušenosti vím, že v těchto organizacích jsou každoročně nějaká školení, sama jsem to zažila, protože jsem hodně roků tyto neplacené funkce měla také.

A tak jak je to s námi staršími?

Když jsem před 22 roky ovdověla, tak mi moje děti navrhovaly, že mi koupí nějakého milého pejska, abych s ním mohla chodit na procházky. Ihned jsem to odmítla s tím, že dělám externě výzkumy pro 7 firem -  tím mám moc pohybu i kontaktů s novými lidmi a je mi mezi nimi dobře. Loni jsem tuto práci ukončila a pořídila si za 1.400 Kč roční jízdenku na cestování po celém Jihomoravském kraji vlaky i autobusy a dost ji využívám. Začátkem ledna jsem byla v Prostějově, Letovicích a Olešnici a nevzala si fotoaparát - snad jsem tu vánoční výzdobu chtěla víc vnímat. A to byla moje chyba. Po cestách jsem se sice potkala a popovídala s mnoha dobrými lidmi - ano, to bylo pro mne skutečně vynikající.

Ale další týden mne dostihla chřipka a já už moc litovala, že jsem si foťáček nevzala. Mohla jsem mít hezké snímky do článku. V naší rodině máme většinou vánoční stromek až do Hromnic, takže přece jen dávám do článku fotečky z archivu.

Vnoučátka mi rychle odrůstají, pravnouček je daleko, moje děti jsou pracovně hodně vytíženy, pro nachlazení nemohu teď chodit ani se svými kamarádkami na turistiku. A dobré sousedky, se kterými si při práci na zahrádce povídám, také nemám - zahrádky jsou zazimované.

Takže na radu vnučky (kterou jsem učila před léty plést) si při televizi pletu šálu nebo ponožky, tak se dobře zabavím a i ty své pořady daleko lépe vnímám.

A protože je v těchto dnech stále velmi mrazivé počasí, tak musím dát své vnučce za pravdu v tom, že můj největší přítel je už mnoho a mnoho let a s věkem asi stále víc a víc právě ten "Můj Počítač".

Ano, "Láska kvete v každém věku"  -  ale u mne úplně jednoduše, levně a obyčejně vítězí                                                                

♥   P O Č Í T A Č    ♥