Nový rok už zestárl o jeden měsíc. Setrvačně se sune dopředu a já v mém diáři mám zaznamenáno, co vše musím zaplatit. A že je toho požehnaně, kromě pravidelného inkasa. Mimo jiné, také jsem se objednala na STK s mým autem.
Tak jsem se objednala online a tento týden jsem vyrazila do Mstišova. Sice jsem chtěla trochu auto zušlechtit, ale v tomhle počasí? No, trochu poklidit interiér, ale zvenku to je marný a podvozek bych nechtěla vidět ani ve snu. V přijímací kanceláři jsem odevzdala klíče, techničáky a hlavně peníze. Zase o něco dražší, co se dá dělat. Hodinu trvá prohlídka, tak jsem vyrazila do obory ve Mstišově.
V celoročně přístupné oboře ve Mstišově žijí lesní zvířata už přes tři sta let. Oboru zřídil na počátku 18. století majitel zdejšího panství, hrabě František Karel Clary-Aldringen pro chov jelení zvěře. Obora měla sloužit loveckému potěšení vzácných hostů, ale i jeho samotného, protože i on byl vášnivým lovcem. V roce 1703 nechal František Karel Clary-Aldringen u obory postavit osmiboký lovecký zámeček. Lovecké sídlo v 18. a 19. století navštívili významní hosté teplických lázní, byli zde i Ludwig van Beethoven nebo Johann Wolfgang Goethe.
Zámeček Dvojhradí ve Mstišově na Teplicku sloužil jako restaurace, až do osudného požáru v září roku 2018. Od roku 2020-2022 probíhala rekonstrukce. Nyní již opět slouží turistům a výletníkům. Dnes si v restauraci v přízemí můžete pochutnat na zvěřinových specialitách, sál v prvním patře slouží pro společenské akce. I pro děti je to moc pěkný výlet, vidí zvířátka a ještě je tam pro ně hodně laskominek a her.
Mám radost, že zámeček je opět opravený, sice zvěře venku moc nebylo, poprchávalo, všude bláto, rybník vedle zarostlý, vypuštěný, ale i přes tyhle nedostatky jsem byla ráda, že jsem se tam podívala.
Vrátila jsem se pro auto, které prošlo bez jediné závady. Vzpomněla jsem si na loňské setkání íčka v Srbsku, kdy jsem při zpáteční cestě přes Beroun, dvakrát vyjela na dálnici a to bez dálniční známky. A s hrůzou jsem čekala, kdy přijde pokuta. No, nepřišla. A i další události, které se mi přihodily, šťastně dopadly. Jako třeba, když se mi namotala tkanička do šroubu pedálu na cyklistické stezce, v loňském podzimu a já dopadla pěkně tvrdě na zem, naštěstí jen modřiny. Včera jsem zajela za kamarádem, vezla jsem mu výbornou květákovou polévku. Popadnu z auta igelitku a najednou křach, polévka vypadla, sklo všude, no maglajz. Vypadalo to příšerně, jak po velkém nočním tahu. Brrr. Utirala jsem silnici vším, co jsem v autě našla. Ani jsem se neřízla. Bylo mi líto té polévky. Zřejmě mám nad sebou opravdu archanděla, který mě opatruje. A má se mnou dost práce, při mých aktivitách.
Prý je 12 archandělů, každý pro jedno znamení. Jsem znamení Panny a opatruje mě archanděl Metatron, který kdysi býval člověkem. Čistí nízké energie, urychluje realizaci duchovních darů, kterými mě Bůh obdařil a pečuje zejména o děti. A je toho mnohem více, ale abych nezpychla. Tak jsem si tohle přečetla a naladilo mě to moc hezky do dobré nálady. Správné slovo, ať vyslovené, či psané, dovede v člověku probudit jeho lepší já. Alespoň někdy. A potěší srdce i ducha.
Technická kontrola je za mnou, mám před sebou 2 roky, pevně věřím, opět dobré jízdy a andělé mě snad neopustí. A vám přátelé přeji, ať máte nad sebou svého archanděla, který nic špatného nedopustí. A vlastně přeji nám všem, ať žijeme v bezpečí a lásce s našimi lidskými anděly, ať už je to rodina, či přátelé, či hodní lidé.
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %