Nový rok už zestárl o jeden měsíc. Setrvačně se sune dopředu a já v mém diáři mám zaznamenáno, co vše musím zaplatit. A že je toho požehnaně, kromě pravidelného inkasa. Mimo jiné, také jsem se objednala na STK s mým autem.
Tak jsem se objednala online a tento týden jsem vyrazila do Mstišova. Sice jsem chtěla trochu auto zušlechtit, ale v tomhle počasí? No, trochu poklidit interiér, ale zvenku to je marný a podvozek bych nechtěla vidět ani ve snu. V přijímací kanceláři jsem odevzdala klíče, techničáky a hlavně peníze. Zase o něco dražší, co se dá dělat. Hodinu trvá prohlídka, tak jsem vyrazila do obory ve Mstišově.
V celoročně přístupné oboře ve Mstišově žijí lesní zvířata už přes tři sta let. Oboru zřídil na počátku 18. století majitel zdejšího panství, hrabě František Karel Clary-Aldringen pro chov jelení zvěře. Obora měla sloužit loveckému potěšení vzácných hostů, ale i jeho samotného, protože i on byl vášnivým lovcem. V roce 1703 nechal František Karel Clary-Aldringen u obory postavit osmiboký lovecký zámeček. Lovecké sídlo v 18. a 19. století navštívili významní hosté teplických lázní, byli zde i Ludwig van Beethoven nebo Johann Wolfgang Goethe.
Zámeček Dvojhradí ve Mstišově na Teplicku sloužil jako restaurace, až do osudného požáru v září roku 2018. Od roku 2020-2022 probíhala rekonstrukce. Nyní již opět slouží turistům a výletníkům. Dnes si v restauraci v přízemí můžete pochutnat na zvěřinových specialitách, sál v prvním patře slouží pro společenské akce. I pro děti je to moc pěkný výlet, vidí zvířátka a ještě je tam pro ně hodně laskominek a her.
Mám radost, že zámeček je opět opravený, sice zvěře venku moc nebylo, poprchávalo, všude bláto, rybník vedle zarostlý, vypuštěný, ale i přes tyhle nedostatky jsem byla ráda, že jsem se tam podívala.
Vrátila jsem se pro auto, které prošlo bez jediné závady. Vzpomněla jsem si na loňské setkání íčka v Srbsku, kdy jsem při zpáteční cestě přes Beroun, dvakrát vyjela na dálnici a to bez dálniční známky. A s hrůzou jsem čekala, kdy přijde pokuta. No, nepřišla. A i další události, které se mi přihodily, šťastně dopadly. Jako třeba, když se mi namotala tkanička do šroubu pedálu na cyklistické stezce, v loňském podzimu a já dopadla pěkně tvrdě na zem, naštěstí jen modřiny. Včera jsem zajela za kamarádem, vezla jsem mu výbornou květákovou polévku. Popadnu z auta igelitku a najednou křach, polévka vypadla, sklo všude, no maglajz. Vypadalo to příšerně, jak po velkém nočním tahu. Brrr. Utirala jsem silnici vším, co jsem v autě našla. Ani jsem se neřízla. Bylo mi líto té polévky. Zřejmě mám nad sebou opravdu archanděla, který mě opatruje. A má se mnou dost práce, při mých aktivitách.
Prý je 12 archandělů, každý pro jedno znamení. Jsem znamení Panny a opatruje mě archanděl Metatron, který kdysi býval člověkem. Čistí nízké energie, urychluje realizaci duchovních darů, kterými mě Bůh obdařil a pečuje zejména o děti. A je toho mnohem více, ale abych nezpychla. Tak jsem si tohle přečetla a naladilo mě to moc hezky do dobré nálady. Správné slovo, ať vyslovené, či psané, dovede v člověku probudit jeho lepší já. Alespoň někdy. A potěší srdce i ducha.
Technická kontrola je za mnou, mám před sebou 2 roky, pevně věřím, opět dobré jízdy a andělé mě snad neopustí. A vám přátelé přeji, ať máte nad sebou svého archanděla, který nic špatného nedopustí. A vlastně přeji nám všem, ať žijeme v bezpečí a lásce s našimi lidskými anděly, ať už je to rodina, či přátelé, či hodní lidé.
Pošlete odkaz na tento článek
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %